Románský vodní hrad obklopený bažinami nechal vystavět Vyšemír, doložený v pramenech roku 1235. Na konci 13. století se usadili na Blatné Bavorové ze Strakonic a po nich vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu, zmiňovaný poprvé roku 1408. Jan dal bývalé sídlo zbořit a vystavěl zde gotický hrad.
Vimperk
Z historických pramenů víme, že hrad byl založen v polovině 13. století na zemské stezce do Solnohradu jako královský hrad. Sídliště pod hradem vzniklo na přelomu 13. a 14. století. V roce 1467 za Petra Kaplíře ze Sulevic, majitele Vimperka, byla provedena stavebnlí úprava Vlčkovy věže a na severní straně bylo vybudováno předsunuté opevnění s velkou kruhovou věží nazývané Házelburk. V roce 1479 povýšil král Vladislav Jagellonský Vimperk na město.
Dačice
Zámek Dačice se nachází ve stejnojmenném městě na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Z renesančního období se dochovaly klenby některých sálů a dvě patra arkád na nádvorní straně předního křídla. Severní zámecké křídlo, které je přístupné veřejnosti, zahrnuje reprezentační prostory přízemí ve stavu, v jakém je zanechali poslední majitelé, v 1. patře je pak ojedinělý soubor empírových interiérů a pozdně secesní knihovna. Na zámku sídlí i muzeum města Dačic, jehož sbírky obsahují ikonografii města, dačický graduál Jana Luciána ze 16. století, barokní plastiky, památky na významné osobnosti města a obrazovou galerii. Na zámek navazuje rozsáhlý park.
Choustník
Hrad založil Beneš z Choustníka mezi lety 1262 – 1282. Poloha byla více než strategická, neboť nový hrad ležel při obchodní cestě z Vitorazska do Prahy. Teprve synové zakladatele z něj učinili dvojhrad, ale už roku 1322 jej koupili Rožmberkové. Ti provedli patrně největší stavební úpravy – přidali druhou opevňovací linii, zřídili parkánovou zeď s hranolovými baštami, které jsou ale směrem dovnitř opevnění otevřené, hluboký příkop a také velkou hranolovou věž. Na hradě bydleli pouze purkrabí a naposledy byl opraven roku 1563. Poslední Rožmberk, známý Petr Vok, hrad koncem 16. století prodal a ten se roku 1614 popisuje již jako pustý.
[Číst více…]
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou je jedním z nejstarších sídel na jihu Čech. Město je rozloženo po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí. Počátky Týna nad Vltavou se datují již do první poloviny XI. století, kdy bylo území v majetku pražského biskupství. Bylo zde vybudováno opevněné sídlo biskupského správce a v jeho blízkosti se rozrostla osada. Na místě původního správního sídla byl v první polovině XIII. století založen hrad. Hrad zanikl koncem XVII. století, dnes můžeme na jeho místě spatřit renesanční kamenný most, hradní příkop a pozůstatky valů.
Dobronice
Zřícenina hradu Dobronice se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí v nadmořské výšce 440 m, 6 km od města Bechyně. Počátky dobronického hradu sahají do 14. století, kdy byl v majetku vladyků z Dobronic, později pánů z Rožmberka. V 16. století byl hrad pozdně goticky přestavěn a od roku 1691 do 1727 se stal majetkem jezuitů, kteří ho užívali jako letní rezidenci. [Číst více…]
Langova rozhledna na Onom světě
Dřevěná konstrukce vysoká 15 metrů byla postavena v roce 2001. Stojí v nadmořské výšce 620 metrů na bočním vrcholu kopce Hrby na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Na jaře 2006 byla rozhledna opravena a nově natřena. Přibyla výstavní místnost v jejích útrobách. Užijete si nádherný výhled do jižních i středních Čech, pohled na střední Povltaví.
Volary
Objekt se nachází na Šumavě v klidné části města Volar, na Starém městě. Je nový, roubený, Alpského typu. Ve Volarech bydlívali Tyroláci a to před odsunem 1946. Těch památných objektů tohoto typu je tu více.
Více na webu: http://www.mestovolary.cz/
Volary
Jméno Volary se poprvé objevuje v roce 1359, kdy mezi prachatickými měšťany je uváděn Ondřej z Volar. Založení města souviselo s celkovou kolonizací Šumavy ve XIII. a XIV. století. Obyvatelé vzniklých sídel byli převážně Němci z Bavorska. Do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, od roku 1503 se majiteli města stali Rožmberkové, od roku 1600 císař Rudolf II a po roce 1719 Schwarzenberkové. Hlavním zdrojem příjmů, až do začátku 18. století, byl obchodní ruch na Zlaté stezce. Volary byly největší soumarské sídliště na české části prachatické větve Zlaté stezky a prožívaly velký rozmach. Sloužily jako místo odpočinku a přenocování soumarů, kteří na „nákladních“ koních dováželi po významné středověké dopravní cestě z Pasova do Prachatic sůl a jiné zboží. Trase stezky se přizpůsobil i ulicovitý tvar náměstí. Ve vrcholné době, v 16. století, tu bylo 13 hostinských, 4 kováři a sídlila tu řada soumarských rodin. Na přelomu 16. a 17. století využívali Volarští listiny Petra Voka, podle níž směli odebrat vozy s nákladem i koně kupcům, kteří se odchýlili z předepsaného směru stezky a vyhnuli se Volarům.
Bechyňský most Duha
Bechyňský most Duha (Bechyňská duha), řídce též Duhový most, původně nazýván Jubilejní most, je unikátní železobetonový obloukový most přes řeku Lužnici na východním okraji Bechyně. Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo a železniční elektrická dráha. Po dobu průjezdu vlaku je zastavena silniční doprava směrem od Týna nad Vltavou do Bechyně přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závory, jako by šlo o železniční přejezd, opačný směr silniční dopravy není průjezdem vlaku dotčen.
Roku 2014 byl most prohlášen národní kulturní památkou.