Chlum u Třeboně leží v Budějovickém kraji 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce na úpatí pahorkatiny, která se zvedá z Třeboňské pánve k hraničním vrchům. Již více než 100 let je vyhledávaným letoviskem. Největším podnikem a zároveň největším zaměstnavatelem v Chlumu u Třeboně je sklárna s více než stoletou tradicí. V zemědělství dominuje chov ryb. Důležité je také lesnictví. Zbytek obyvatel je zaměstnán u menších firem, ve službách a obchodě. 

[Číst více…]

Oblast Holašovic je prokazatelně osídlená již od neolitu, ale historický vývoj současné obce začal ve středověku, v 1. pol. 13. st. Uspořádání návsi naznačuje, že vesnice byla založena na tzv. zelené louce v rámci kolonizačních snah v jihočeském pohraničí ve 13. a 14. století. Sídelní vývoj vykazuje neobyčejnou stabilitu – historický počet a situování usedlostí je prakticky beze změn zachován dodnes. K určitému rozšíření zástavby došlo až v průběhu 20. století, ale tyto objekty i zemědělský areál jsou situovány na severovýchodním a jižním okraji, mimo kompaktní středověké jádro. Rovněž rozsah parcel jednotlivých usedlostí, a v podstatě i jejich vnitřní dispozice, se od středověku nezměnily a jejich stavební vývoj se tak odehrál na tomto konstantně vymezeném prostoru.

[Číst více…]

Jméno Volary se poprvé objevuje v roce 1359, kdy mezi prachatickými měšťany je uváděn Ondřej z Volar. Založení města souviselo s celkovou kolonizací Šumavy ve XIII. a XIV. století. Obyvatelé vzniklých sídel byli převážně Němci z Bavorska. Do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, od roku 1503 se majiteli města stali Rožmberkové, od roku 1600 císař Rudolf II a po roce 1719 Schwarzenberkové. Hlavním zdrojem příjmů, až do začátku 18. století, byl obchodní ruch na Zlaté stezce. Volary byly největší soumarské sídliště na české části prachatické větve Zlaté stezky a prožívaly velký rozmach. Sloužily jako místo odpočinku a přenocování soumarů, kteří na „nákladních“ koních dováželi po významné středověké dopravní cestě z Pasova do Prachatic sůl a jiné zboží. Trase stezky se přizpůsobil i ulicovitý tvar náměstí. Ve vrcholné době, v 16. století, tu bylo 13 hostinských, 4 kováři a sídlila tu řada soumarských rodin. Na přelomu 16. a 17. století využívali Volarští listiny Petra Voka, podle níž směli odebrat vozy s nákladem i koně kupcům, kteří se odchýlili z předepsaného směru stezky a vyhnuli se Volarům.

[Číst více…]

Město bylo založeno zřejmě ve druhé polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. v místech staré rybářské osady Vodná. Již roku 1336 byla obci udělena městská práva. V době husitských válek byly Vodňany jednou z největších husitských opor. V 15. století přispělo k rozvoji města rýžování zlata a zakládání dalších rybníků. Třicetiletá válka Vodňany značně poškodila a rozvoj města se zastavil. Neutěšenou hospodářskou situaci města zhoršil rozsáhlý požár, který zde vypukl v roce 1722. K novému rozvoji města došlo až v 19. století. Počátkem 20. století (1920) zde byla založena odborná rybářská škola. 
[Číst více…]

Město, založeno králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 při soutoku Malše a Vltavy. V dnešní době jsou Budějovice největším jihočeským městem, čítajícím téměř 100 000 obyvatel. Velikou dominantou města je čtvercové náměstí s radnicí, dále se na něm nachází Samsonova kašna, Černá věž, vysoká 72 metrů a přístupná pro veřejnost jako vyhlídkové místo, krásné a reprezentativní jsou také domy s podloubím. Od roku 1980 jsou Budějovice městskou památkovou rezervací. Jsou sídlem Jihočeské univerzity, velké a známé firmy Koh-i-noor a pivovaru Budvar. Každoročně se zde pořádá veletrh Země živitelka. [Číst více…]

[Číst více…]