První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. V té době se zde nacházely dvě dřevěné tvrze, jež byly později zničeny během husitských válek. Hořejší tvrz, která stála na místě současného zámku, je zmiňována již od roku 1376. Druhá se pravděpodobně tyčila na pahorku, který je dodnes znám jako Hradisko.
[Číst více…]

Zámek Oslavany – původně první ženský cisterciácký klášter na Moravě „Vallis s. Mariae“ (Údolí Mariino) byl založen v roce 1225 Heilwigou ze Znojma. V roce 1228 vysvěcen byl olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I.a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj dostal od krále Vladislava Jagelonského v roce 1471 Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. [Číst více…]

Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.
Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 – 1845 podle projektu P.H. Desvignese.

Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.
Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko-valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.

Webová stránka: http://www.zamek-lednice.com/

Velkorysá architektonická koncepce uherčického zámku (šlechtické obydlí, reprezentační prostory, hospodářské budovy, produkční a okrasné zahrady) s bohatou historií představuje významný krajinotvorný soubor jižní Moravy. 

[Číst více…]

Páni z Miroslavi a z Myslibořic jsou doloženi od r. 1230, takže se dá předpokládat, že již tehdy měli v Miroslavi své sídlo. Vodní tvrz se poprvé připomíná v r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předali Miroslav s tvrzí a několika vesnicemi hraběti Hanuši z Hardeku. Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců.

[Číst více…]

Dominantou města Rosice je zámek na kopci. Poloha sama svědčí o původně obranném charakteru objektu, který byl později přestavěn. 
Rosice, v 15. století poddanské město, později městys, byly roku 1907 povýšeny císařem Františkem I. na město a byl jim udělen městský znak. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století. 
[Číst více…]

Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci – pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby – bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.

[Číst více…]

Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.
Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 – 1845 podle projektu P.H. Desvignese.

[Číst více…]

Zámek vznikl přestavbou zeměpanského hradu založeného patrně v první polovině 13. století. Dochované části nárožních věží poskytují důkazy, že původní hrad měl pravidelnou dispozici typu francouzského kastelu. V 16. stol. Byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Podle projektu Antona Evrharta Martinelliho dostal zámek po roce 1734 barokní podobu. Interiéry byly upraveny v empírovém duchu po roce 1818. Konečné změny provedli poslední majitelé Jemnice. [Číst více…]

Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou a dominantou města Blanska v Jihomoravském kraji. Zámek je čtyřkřídlá stavba kolem obdélníkového nádvoří s patrovými arkádami, nad bránou se zvedá věž s hodinami. Pravou stranu nádvorního traktu zdobí novorenesanční fresky z konce 19. století. Uprostřed nádvoří stojí litinová kašna. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzeum, které se jako jediné u nás specializuje na dějiny železářství od pravěku po současnost, je zde i expozice dějin města a Moravského krasu. Zámek obklopuje park, který zdobí litinové sochy převážně antických námětů.  [Číst více…]