Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 – 1737.
Chotěboř
Raně barokní zámek italského typu dal postavit hrabě Vilém Leopold Kinský na počátku 18. století na místě gotické tvrze. Zámek byl upravován v 19. století a po požáru roku 1927. Je obklopen patnáctihektarovým anglickým parkem v chráněném údolí řeky Doubravy. Zámek je ve vlastnictví rodiny Dobrzenských, která zde sídlila od roku 1836. Muzejní sbírky jsou umístěny v barokním sále a pěti bývalých hostinských pokojích. [Číst více…]
Červená Řečice
Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století až do roku 1948 patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům. Vyjímkou bylo pouze asi dvousetleté období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře. [Číst více…]
Kamenice nad Lipou
Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13.století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV.
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí patří k významným moravským městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, v těsné blízkosti dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přibližně na 145 km od Prahy. Roku 1990 bylo území histrického jádra města prohlášeno památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří Zámek Velké Meziříčí, kostel sv. Mikuláše, radnice, židovské synagogy a mnoho dalších.
Telč
To, co dnes vidíme v Telči na Náměstí Zachariáše z Hradce, je výsledkem mnoha let utváření vzhledu města. Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva. Pod domy byly vyhloubeny sklepy, které byly následně pospojovány chodbami, jež se klikatí pod celým náměstím. Sklepy jsou dnes jediným pozůstatkem původních rozměrných gotických domů. [Číst více…]
Telč
Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké cesty byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí, a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče. Jak však vznikla Telč samotná? To není zcela jisté, žádné historické prameny datum založení neuvádí. Prvním spolehlivým letopočtem v historii města jsou léta 1333 – 1335, kdy Telč navštívil markrabě Karel, později známý jako Karel IV.
Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Území Telče chránily hradební zdi se střílnami a ochozem. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až ke zmiňovaným hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost.
Svatý Kříž u Havlíčkova Brodu
Vesnice Svatý Kříž byla založena kolem r. 1300 patrně řádem Německých rytířů při haberské obchodní cestě, v místech, kde v té době byly v plném rozkvětu doly na stříbro. Vesnice byla postavena na pozemcích obce Německý Brod, jejímž majetkem se až do r. 1623 připomíná. Doly patřily k nejstarším stříbrným dolům v Čechách, neboť již ve 12. století se tu dolovalo a ve 13. století byly v největším rozkvětu. Válkami husitskými dolování značně ochablo a po nich se jen pomalu začalo dolování stříbra znovu rozvíjet. Doly patřily městu Jihlavě, v 16. století byly koupeny městem Německý Brod. Časté rozepře mezi oběma městy a nakonec zatopení dolů ukončily dolování. Ještě kolem r. 1870 byly činěny pokusy o obnovení dolů, ale neúspěšně. V okolí vesnice jsou dodnes patrné stopy po těchto dolech.
Přibyslav
Město Přibyslav leží na západní straně Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 483 m. Geologické podloží zdejšího regionu je tvořeno rulami, přetvořenými z původních prvohorních naplavenin. V raném středověku byla celá krajina pokryta nedotčeným pralesem, v němž převládaly buky, tisy, borovice, osiky, smrky a břízy. K tehdejší běžné zvířeně patřili vlci, medvědi, rysi, jezevci a zvěř jeleni, srnčí a černá. První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století. [Číst více…]
Jihlava
Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město.
[Číst více…]