Lázeňské město se rozkládá na úpatí Černé hory (1299 m. n. m.), na jejíž vrcholek vede přímo z města kabinová lanová dráha. Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do Krkonošského národního parku jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. Janské lázně jsou jedinými lázněmi na české straně Krkonoš. [Číst více…]
Horská bouda Jelenka
Pevnost Josefov
Jméno získala pevnost po svém zakladateli. Dne 3.října 1780 dohlédl císař Josef II. na položení základního kamene. To se jí ještě říkalo Ples. Tak se nazývala obec, která zde stávala před stavbou. Přejmenována byla až po císařově smrti. Marie Terezie musela vybudovat obranu proti pruskému králi Fridrichu II. Ztratila Slezsko a Kladsko, tamější pevnosti bylo třeba nahradit. Volba padla na tuto oblast, protože zdejší řeky mohly být v případě nutnosti vylity z koryt (vojáci se s municí u pasu ve vodě nemohou pohybovat) a protože se Ples nacházel na nejvyšším přírodním návrší v okolí.
Krkonoše – Sněžka
Hora Sněžka je se svými 1603 metry nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale i celé České republiky. Skalnatým vrcholem hory Sněžky, který má rozlohu asi 30 akrů, prochází česko-polská hranice. Na severní polské straně se svahy Sněžky svažují do údolí řeky Lomničky. Jižní svahy na české straně spadají do Obřího dolu, západní klesají na Úpské rašeliniště a východní přechází v Obří hřeben. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu „sněhem pokrytá“. Než se však současné jméno hory v roce 1823 ustálilo, jejím prvním jménem byl Pahrbek Sněžný, Sněžovka a občas se jí říkalo i Sněhovka.
Krkonoše – pramen Labe
Labe se řadí mezi nejdelší řeky Evropy. Délka vodního toku je 1154 km. Pramení v Krkonošském národním parku a protéká Českou republikou i Německem (796 km), kde se vlévá do Severního moře.
Teplické skály – „Kanec a pes“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Teplické skály – „Párátko“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Teplické skály – „Řeznická sekyra“
Fascinující, úchvatné, divoké a tajuplné je skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí. Dlouhé hřebeny, klikaté cestičky, úzké soutěsky a hlavně skalní věže roztodivných tvarů jakoby ani nebyly dílem přírody. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak dech beroucí výhled ze zříceniny skalního hradu Střmen. Je sice určen pouze návštěvníkům, kteří nemají strach z výšek, ale určitě stojí za to, neboť alespoň na malou chvíli dává i obyčejným smrtelníkům možnost okusit ten nepopsatelný pocit, který na vrcholcích skalních věží zažívá každý horolezec – nekonečný pocit svobody.
Adršpašské skály
Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Skalní město na severu východních Čech fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století; tehdy několikadenní požár zničil okolní bujnou vegetaci. Vynikla tak krása skvostných pískovcových útvarů. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky a horolezci postupně dobývali jeden skalní útvar za druhým. Z 18. století pochází také většina pojmenování místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí.
Adršpašské skály
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Chráněné území je od 1. 6. 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy AOPK ČR.
- 1
- 2
- 3
- …
- 7
- Další stránka »