V prostředí staré roubené školy, kterou spisovatelka v dětství navštěvovala, se každoročně v květnu a červnu máte možnost setkat s panem učitelem, s Barunkou a jejími sourozenci a spolužáky, které představují děti z folklorního souboru Barunka z České Skalice. Můžete být svědky části stylizovaného školního vyučování, včetně hodiny zpěvu, češtiny, ale i dětských letních her, tanců a písniček. [Číst více…]
Pomník – Babička s dětmi
Babiččino údolí bylo vyhlášeno Státní přírodní rezervací v roce 1952. Název Babiččino údolí však pochází již z roku 1878. Tehdy jej tak nazval Otakar Jedlička – lékař a spisovatel ze Smiřic. Původně šlechtický majetek má dnes rozlohu 780 ha a najdeme v něm mnoho kulturních památek a přírodních krás.
Osičina Vojenice
Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Jiráskova chata Dobrošov
Nad obcí Dobrošov, ležícího nedaleko Náchoda, se vypíná stejnojmenný vyhlídkový vrch. Na něm byla v letech 1912-1914 postavena Jiráskova chata dle návrhu známého architekta D. Jurkoviče. Kousek od chaty stojí kříž připomínající oběti morové nákazy v roce 1713 a kamenný obelisk na památku padlým v první světové válce.
Masarykova věž samostatnosti
Jednou z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m. a vytváří tak Hořicím hezkou a zdaleka viditelnou dominantu.
Zvíčina u Dvora Králového nad Labem
Určitě jedním z nejznámějších turistických cílů do Podkrkonoší je vrchol majestátní Zvičiny. Se svojí nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému okolí. Není proto divu, že v dobách turismu na počátku 20.století se o vrchol vedly boje na poli národnostním a turistickém.Po dvě století (od roku 1706) siluetu Zvičiny dotvářel jen kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Koncem 19. století se ale o vrchol začali zajímat také turisté. A to jak čeští, z nich především členové KČT ze Dvora Králové, tak němečtí z Krkonošského spolku v Hostinném. Větší aktivitu nakonec projevili Češi, kterým se roku 1898 podařilo prostřednictvím Národní jednoty severočeské zakoupit od soukromníka hostinec a pozemek na samém vrcholu.
Žalý
Rozhledna a první hostinec byly na vrcholu hory „Přední Žalý“ postaveny na povel hraběte Jana Harracha. Hostinec byl dokončen v roce 1890, rozhledna dva roky nato. Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. Původní hostinec (roubená dřevěná stavba) však na přelomu 19. a 20. století shořel. Byl nahrazen lehkou montovanou dřevěnou stavbou, která byla původně součástí Zemské Jubilejní Výstavy. Stavba zde stála až do druhé světové války, kdy byla během okupace zničena. Od té doby až do roku 2008 zde stály pouze základy původní stavby a tradice čekala na své znovuzrození.
Vrbice
Ze součastníků již málokdo ví, že na vrbickém Kastelu 445 m. n. m. v období 2. světové války stávala rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna (pokud ji můžeme takto nazývat) je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů. Bylo možno spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce. Rozhledna během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar.
Police nad Metují
Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I.daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název. [Číst více…]
Jičín
Jičín se nachází asi 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého Ráje. Původní sídlo vzniklo kolem roku 1300 v místech dnešního Starého Města. Jičín byl budován kolem pravidelného obdélníkového náměstí se šachovnicovou sítí ulic. V minulosti bylo město chráněno hradbami se zesílenými baštami a obklopeno příkopem. Části opevnění jsou dodnes dochovány po celém obvodu historického středu města. Největší rozmach město zažilo za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Albrecht dal Jičín velkoryse přestavět a dokonce zde razil vlastní mince. Do dnešní doby si město zachovalo historický ráz a jeho návštěva zanechá nezapomenutelný zážitek. Historické centrum města tvoří náměstí, které je ze všech stran lemováno podloubím.