Liberecký kraj – 3. stránka

Ještěd

Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století. V roce 1844 začal na vrcholu prodej občerstvení a o několik let později tu byla vystavěna i malá dřevěná bouda. Roku 1868 byla místo ní posaven nový kamenný objekt a v roce 1876 byla vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Pak roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale bohužel znovu dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena.

[Číst více…]

Císařský kámen

Dalším rozhlednovým turistickým lákadlem je od poloviny roku 2009 nová dřevěná rozhledna na kopci Císařský kámen u osady Milíře na Jablonecku.
Rozhledna má celodřevěnou konstrukci doplněnou ocelovými spojkami a táhly. Po kolaudaci 30. června 2009 byla oficiálně zpřístupněna pro turisty. Slavnostní otevření dne 19. září 2009 bylo spojeno s 230. výročím návštěvy císaře Josefa II. Ten totiž v roce 1779 místo (do té doby nazvané Špičák nebo též Uhlířský vrch) dvakrát navštívil, aby odtud dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské.

[Číst více…]

Černá Studnice

Předchůdcem rozhledny byla vyhlídka, která byla zřízena na vrcholové skále již v roce 1885. Po vzniku Horského spolku pro Jablonec a okolí v roce 1903 byla vyhlášena soutěž na nejlepší návrh rozhledny na tomto vrcholu. V ní zvítězil návrh jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, který počítal s výstavbou reprezentativní chaty s vyhlídkovou věží. Stavební práce pod odborným vedením stavitele Corazzy byly započaty na jaře roku 1904. I přes nepřízeň počasí následujícího roku byla chata s přilehlou rozhlednou slavnostně zpřístupněna veřejnosti 14. 8. 1905.

[Číst více…]

Frýdlant

Zděná cihlová rozhledna z roku 1907, je jedinou rozhlednou Frýdlantského výběžku. Je z ní krásný rozhled na frýdlantsko a hřebeny Jizerských hor. Na rozhlednu vede točité schodiště a fiktivní výtah.

[Číst více…]

Štěpánka

Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Dokončena až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem r. 1847.

[Číst více…]

Semily

Semily (německy Semil) jsou okresní město ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily.
Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m n. m. 25 km od Liberce a 84 km od Prahy.

Rozloha Semil je 16,31 km², město se dále člení na 3 katastrální území (Semily, Spálov, Bítouchov) a 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Mezi památky Semil patří Obecní dům, radnice, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, morový sloup a další.

[Číst více…]

Harrachov

Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a významné horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno významnou silniční komunikací.

[Číst více…]

Malá Skála – Boučkův statek

Boučkův statek je roubená patrová budova, která je nádhernou ukázkou lidové architektury Maloskalska.

Maloskalská galerie Josefa JÍRY v Boučkově statku představuje sbírku obrazů a plastik více než 120 českých výtvarníků 20. století. Samostatnou část tvoří stálá přehlídka tvorby zdejšího rodáka, akademického malíře Josefa Jíry. V rámci každoročního cyklu Maloskalské výtvarné léto se zde konají příležitostné výstavy soudobých umělců. V prvním patře je umístěna vlastivědná expozice o historii Maloskalska, doplněná dobovými snímky, pohlednicemi a dokumenty, včetně pásma panoramatických rytin, zachycující Jihoseverní spojovací dráhu z Liberce do Pardubic. O vánocích můžete navštívit Český betlém v životní velikosti od Josefa Jíry.

[Číst více…]

Jilemnice

Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.
Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu. Vzhledem ke své odlehlé poloze se Jilemnice rozvíjela pomaleji než poddanská města v živém a úrodném vnitrozemí. Zdá se však, že odlehlá poloha ji léta chránila před vážnými válečnými pohromami. Rozmach města byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části.

[Číst více…]

Železný Brod

Vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. stol., kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. stol. od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovuje městská práva, uděluje krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. stol. se v okolí nalézala a také těžila železná ruda, která se i zpracovávala v tzv. hamrech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva, železné rudy a také se začaly stavět vysoké pece. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.
[Číst více…]

Ještěd

Císařský kámen

Černá Studnice

Frýdlant

Štěpánka

Semily

Harrachov

Malá Skála – Boučkův statek

Jilemnice

Železný Brod

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, kalkulace nových výrobků

Kontakt

Ocenění