Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti.
Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům.
Petrovy kameny
Petrovy kameny jsou součástí národní přírodní rezervace Praděd. Jsou významnou dominantou kraje a význačným orientačním bodem. Jsou složeny s chloritických břidlic. Vzhledem k výjimečnosti lokality je na ni zakázán vstup. Se skalami je spjata řad pověstí. V 17. století byly označovány jako místo sletu čarodějnic.
Bílá Opava
Vodopády Bílé Opavy je označení kaňonu říčky Bílá Opava ve svrchní části jejího toku pod jihovýchodním úbočím Pradědu. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd a nejpůsobivějším místem v pohoří Jeseníků.
Dřevěný kostel Božího Těla v Gutech
Kostel byl jedním z nejstarších a zároveň i nejmalebnějších kostelů Pobeskydí. Nacházel se nedaleko Třince pod horou Javorový a byl zasvěcen Božímu Tělu.
Rešovské vodopády
Říčka Huntava zde v kaňonovitém údolí vytváří kaskády a vodopády. V místech vodopádů překonává Huntava pruh tvrdší horniny (porfyroidu). Nejvyšší stupeň je 10 metrů vysoký. Scenerie je působivá zejména při vyšším průtoku. Celé území o rozloze 6 ha je pokryto přirozenými smrkovými lesy. Nejsnadnější přístup k vodopádům na Huntavě je z vesnice Rešov, vzdálené 1 km. Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn.
Hotel Grůň
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Na vrcholu Radhoště ve výšce 1129 m.n.m, nás již zdáli vítá kaple sv. Cyrila a Metoděje. Pohled může někomu rušit telekomunikační stožár, berme jej však jako daň civilizaci jejíž součástí je i internet. Nejprve dorazíme k bronzovému sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1805, jehož autorem je Albín Polášek, který je i autorem sochy Radegasta. Potom můžeme navštívit kapli a přístupnou vyhlídku na zvonici s krásným rozhledem. Nápis nad vchodem do kaple hlásá „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj“.
Ostrava – věž Nové radnice
Jednoznačně nejlepší výhled na Ostravu a její nejširší zázemí, na Beskydy a dokonce i Jeseníky umožňuje věž Nové radnice v centru města. Dostavěna byla roku 1930 a patří k dominantám Ostravy. Na vyhlídkový ochoz – do výšky 73 metrů (věž měří celkem 86 metrů) – vás pohodlně vyveze výtah.
Štramberská Trúba
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: „Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.“
Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu.
Strážiště
Rozhledna se nazývá podle úvalenského rodáka, slezského poslance Hanse Kudlicha (1823–1917), jenž roku 1848 na Kroměřížském sněmu podal návrh na úplné zrušení poddanství v zemích Rakouského císařství. V základně rozhledny je Kudlichovo mauzoleum, v rozhledně je pak umístěna expozice připomínající jeho život.