Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.
Bruntál
Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]
Kravaře
Jako tvrz je objekt uváděn v pol. 16. století. Dnešní barokní přestavba pochází z let 1721 – 1728. Projektanti přestavby nejsou známí. Předpokádá se, že by jimi mohly být Johan Fischer z Erlachu nebo jeho žák Lucas von Hildebrand. V roce 1920 zámek s přílehlým 20-ti hektarovým parkem a polnostmi koupil Československý stát, který zde zřídil hospodářskou a hospodyňskou školu.
Hradec nad Moravicí
Již v 9. století zde stávalo slovanské hradiště, vystřídané v 11. století knížecím a ve 13. století královským hradem. V roce 1778 koupil panství rod knížat Lichnovských z Voštic, který započal s empírovou přestavbou. Bylo upraveno okolí a založen přírodně krajinářský park. V 19. století přistavěn tzv. Červený zámek v novogotickém stylu s hradební zdí a Bílou věží.
Horní Benešov
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi. Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov. [Číst více…]
Bartošovice
Bartošovický zámek je čtyřkřídlý s malým zavřeným nádvořím. Ve vstupní hale a v sálech v 1. patře je množství dochovaných prvků interiérové výbavy z 19. stol. – balustrádové zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře a dřevěné kazetové stropy. Krásou a zachovalostí vyniká knihovna s mramorovým krbem, dnes využívaná jako obřadní síň.
Švýcárna
Turistická chata Švýcarna je jedna z nejstarších budov v oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. [Číst více…]
Švýcárna
Turistická chata Švýcarna je jedna z nejstarších budov v oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. [Číst více…]
Bezručova vyhlídka
Bezručova vyhlídka na Brdech u Kopřivnice
Dřevěná vyhlídka, která od srpna 2012 poskytuje nový výhled na Kopřivnici z kopce Brdy, nahradila dosavadní zchátralé železobetonové torzo Bezručovy vyhlídky z roku 1981 (postavena turistickým oddílem mládeže na místě původní dřevěné vyhlídky ze 70. let). To muselo být právě před zahájením stavby odstraněno pracovníky kopřivnické firmy Stavitelství Daniel Stryk, s.r.o., která byla pověřena vybudováním nové rozhledny. Následně byla na místo postavena provizorní lanovka pro přepravu materiálu. Celá rozhledna byla nejprve postavena na zkoušku, a až když bylo jasné, že do sebe všechny díly řádně zapadají, byla po částech dopravena na kopec. [Číst více…]
Krnov – Flemmichova vila
Neoklasicistní rezidenci si nechal roku 1914 podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera postavit jako rodinné sídlo na Hlubčické ulici místní textilní továrník Theodor Flemmich. Přízemí se zimní zahradou sloužilo k reprezentačním účelům (vstupní hala, panský pokoj, lovecký pokoj apod.), první patro bylo využíváno rodinou pro soukromé účely. Provozní místnosti jako kuchyň a prádelna byly umístěny v suterénu. Na realizaci interiérů se podílely především uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, jmenovitě keramik Michael Powolný a severočeské sklárny, přičemž sám Prutscher vypracoval návrhy na sklenice, porcelán či jídelní příbor. S největší pravděpodobností se podílel i na tvorbě okolního areálu vily, tvořeného hospodářskou budovou, garáží a skleníkem s pozoruhodnou konstrukcí topného systému.
- « Previous Page
- 1
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- Další stránka »