výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Nedaleko Mohelnice leží městečko Úsov, jehož významnou historickou památkou je hradní areál s vestavěným barokním zámkem. Stojí na malé zalesněné vyvýšenině kousek za Úsovem. Původně gotický hrad patří mezi nejstarší na Moravě. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1260. Postupně se zde vystřídala řada vlastníků (např. Šternberkové, Boskovicové, Lichtenštejnové).
Renesanční zámek Velké Losiny stojí v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků na severní Moravě nedaleko od Šumperku. Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s čarodějnicemi. V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice, zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem. [Číst více…]
Přerovský zámek je renesanční čtyřkřídlý objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu. Věž, která je dominantou zámku i města, byla v roce 1997 po 225 letech dostavěna a zastřešena. V zámku sídlí Muzeum Komenského, založené v roce 1888. Uchovává vzácné exponáty ve sbírkách mineralogie, entomologie a archeologie, dokumenty vážící se k životu a dílu J.A.Komenského, které doplňují dobové rekonstrukce školních tříd. [Číst více…]
V r. 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům habsburské říše. Jako sídlo jim sloužil Dolní zámek. Po skončení sedmileté války začal hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu se stavbou nového zámku (základní kámen položen 1.3. 1766) poblíž zříceniny středověkého hradu. Nové letní sídlo bylo vybudováno v nejmodernějším stylu raně klasicistního „moravského“ baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek. Bývalé sídlo se nazývá Dolní zámek (dnes sladovna). [Číst více…]
Tovačovský zámek patří mezi nejvýznamnější architektonické soubory našeho státu a nesporně si zaslouží velkou pozornost veřejnosti. Také samotné město a jeho okolí obklopené ze tří čtvrtin vodou a lužními lesy stojí za zhlédnutí.
Postaven byl na začátku 14. století a s jeho historií se váže několik významných šlechtických rodů, např. Kravařové, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Před první bránou vyrůstá ze skály pokroucená planá hruška, ke které se váže pověst, která praví: Tehdejší pán hradu – pán z Ludanic – nepustil do svého obydlí mnicha, prosícího o nocleh. Ten na vyhazov reagoval tím, že vyřkl větu, ve které stálo, že tak jak z jeho hole vyroste planá hruška, zůstane i jeho rod planý. Pán v ten večer čekal narození syna, po vyřčení této jakoby kletby, pánovi oznámili, že se mu narodila dcera. Jeho rod vymřel po přeslici a planá hruška stojí na hradě do dnes. [Číst více…]
Počátky vzniku původní fortifikace s trojnásobným vodním příkopem na jižní straně je nutné hledat v souvislosti s dobou založení první osady, která dala vzniknout pozdějšímu městu. Je to období kolonizace v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Původně věžovitá stavba byla vystavěna patrně právě již koncem 13. století. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547 (tvrz byla jedinou záštitou města, které nikdy nemělo právo vybudovat hradby). Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala kolem roku 1730 díky zásahu falckraběte rýnského, biskupa Františka Ludvíka, který financoval celou přestavbu.
O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.
Obec Branná – původně nazývaná – Goldenstein – Kolštejn vznikla při staré zemské cestě do Slezska. Poprvé je takto Kolštejn písemně doložen k roku 1282 a 1355. Původně zeměpanské území někdy po roce 1310 uchvátil Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel zdejšího hradu. Po čase byl Kolštejn ovšem znovu navrácen do královského komorního majetku a teprve od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. [Číst více…]
O počátcích Kojetína historické prameny mlčí. Právě proto se k počátečnímu období z dějin města váže mnoho pověstí, které kladou vznik Kojetína až do dob Sámovy říše a za zakladatele považují jeho syna, kterého jmenují Kojatou.
První písemná zmínka o Kojetíně je z roku 1233, kdy v listině moravského knížete Přemysla se hovoří o újezdu kojetínském.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513