Okolí Moravské Třebové patří mezi nejvýraznější vnitřní periferie Česka a dlouho byl tento zvláštní kraj opomínán i po stránce rozhlednové. Od prvních let nového tisíciletí zde však postupně začínají vyrůstat poměrně zajímavé rozhledny. Tou nejinteresantnější je pravděpodobně právě věž na Strážném vrchu. Byla vybudována v rámci EU dotovaném projektu Hřebečské důlní stezky, který připomínal zdejší dávnou důlní historii. Rozhledna jako sladký výškový bod měla poskytovat pohled z ptačí perspektivy na bývalé důlní území. Od prvních úvah o stavbě rozhledny až k realizaci nakonec uplynulo 6 let, až byla rozhledna na „Den nezávislosti“ spolu s celou naučnou stezkou slavnostně otevřena. Věž ma na naše podmínky velmi neobvyklou konstrukci s hojným využitím oblých tvarů. Tato originalita není pouze účelová tak, aby splnila dnes stále sílící „nároky na originalitu“, ale tvar byl zvolen tak, aby symbolizoval vyztužení hornických štol.
Andrlův chlum
Stříbrná krasavice na Andrlově chlumu (559m n. m.), ležícím nedaleko Ústí nad Orlicí (asi 3km jihozápadním směrem), je ocelová telekomunikační rozhledna. Z vyhlídkového ochozu, který je ve výši 32 m nad zemí, se otevírá kruhový rozhled po okolní krajině centrální části Ústeckoorlicka.
Borůvka
Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení ostatních rozhleden a patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám svého druhu v širokém okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 m. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a umožňuje kruhový výhled do krajiny na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Rozhledna stojí ve výšce 460 m n. m. a k nejvyšší vyhlídce Vás dovede 75 schodů. Provoz rozhledny byl zahájen 4. června 2005.
Králíky
Pardubice
Pardubice (německy Pardubitz) jsou univerzitní a statutární město na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů z Pernštejna. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na železnici. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil. [Číst více…]
Oheb
Hrad Oheb stával na skalnatém ostrohu nad dnešní Sečskou vodní nádrži. Návrší, na němž později vznikl hrad a na jehož úpatí vytváří řeka Chrudimka mohutný oblouk (Oheb), se poprvé pod názvem Oheb připomíná v r. 1315 jako majetek vilémovského kláštera. Opat tohoto kláštera jej tehdy dal do zástavy majitelům nedalekého Vildštejna Hrabišovi z Paběnic a jeho manželce pod podmínkou, že Hrabiše nepostaví na Ohebu hrad nebo tvrz. V opačném případě mělo být návrší hned klášteru vráceno. Klášter se zřejmě obával, že z Ohebu by mohl být ohrožován jeho majetek na horní Chrudimce a že by současně ztratil možnost strategicky ovládat i protilehlý Vildštejn. Po Hrabišově smrti v r. 1348 vrátili jeho synové návrší Oheb vilémovskému klášteru. [Číst více…]
Litice
Slatiňany
Zámek Slatiňany byl znám jako tvrz již před 600 lety. Po mnoha přestavbách doznal současné podoby na přelomu tohoto století. Na sklonku čtyřicátých let zde bylo vybudováno „muzeum koní“, které se dělí na vědeckou a uměleckou část. Zámek je přístupný veřejnosti v obvyklých časech pro památky České republiky. Zámecký park o rozloze 14 hektarů, je velmi dobře udržovaný. Zde se nachází socha, která byla jedním z Kafkových návrhů na koně, na kterém sedí Jan Žižka z Trocnova na pražském Vítkově. Uvnitř zámku však najdete daleko více zajímavostí. V zámecké knihovně se konají koncerty vážné hudby a další zajímavé akce. [Číst více…]
Pardubice
Pardubický zámek stojí na místě původního panského sídla, které vzniklo nejspíše na sklonku 13. století. V následujícím století se změnilo na vodní hrad. V době, kdy panství patřilo Vilému z Pernštejna (+1521) došlo k pozdně přestavbě a přístavbě východního křídla. Vilémovi synové pokračovali v dostavbách a úpravách, ale již v raně renesančním stylu. Mezi lety 1574-1579 vybudoval architekt Ulrico Aostalli rozměrný reprezentační sál ve druhém patře severního křídla, ozdobil zámeckou fasádu sgrafitem a vystavěl renesanční štíty. Přestože byl zámecký areál budován jako pevnost počátkem 16. století, jeho obranné kvality se osvědčily i v průběhu třicetileté války, kdy byl několikrát marně dobýván.Pardubický zámek je vzácným dokladem přechodu mezi hradem a zámkem.
Letohrad
Raně barokní zámek je již dlouho dominantou města. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a Základní umělecká škola. V expozici zámku naleznete oponu od Jana Umlaufa, paroží a obrazy s loveckými motivy. V polovině 16. století byla na místě dnešního východní křídla zámku postavena tvrz. V 2. polovině 17. století byla tvrz přestavěna a rozšířena na raně barokní zámek. Zámek byl ještě několikrát rozšířen a přestavěn. Poslední rekonstrukce na zámku proběhla v roce 2000, kdy se podařilo otevřít první expozice zámku. Je naplánováno rozšíření zámecké expozice. [Číst více…]