Zřícenina hradu stojí na skalnatém návrší (480 m n. m.), vzniklém přerušením hřebene Železných hor dvěma roklemi – na severozápadě Lovětínskou a na jihozápadě Hedvikovskou.
Hrad dal stavět patrně roku 1250 Smil ze Žitavy, píšící se od roku 1251 Smil z Lichtenburka.  [Číst více…]

Počátky historie hradu Svojanova spadají do období kolonizace odlehlých koutů zemí koruny české. K takovým místům patřila i zdejší členitá část českomoravského pomezí, kudy od nepaměti procházela obchodní stezka. Až do poloviny třináctého století tu osidlování řídili premonstráti z Litomyšle, pod jejichž správu patřila i osada Svojanov. Král železný a zlatý potřeboval zisky z obchodu a řemesel pro svou koncepci centrálně řízeného státu. Tak jako v celých Čechách, i na této zemské cestě, zvané později Trstenická, zřizoval osady a pevnosti. [Číst více…]

[Číst více…]

Historie zanechala v Luži význačné architektonické a kulturní pamětihodnosti. Nejstarší z nich je zřícenina zmíněného gotického hradu Košumberka s renesanční přístavbou, který je poprvé připomínán roku 1318. Stejnojmenné panství převzal v roce 1372 šlechtický rod pánů z Chlumu a v letech 1372-1564 byl Košumberk rezidenčním sídlem pánů z Chlumu a Košumberka. [Číst více…]

Nedaleko Pardubic vyrůstá ze zlatavých a zelenavých lánů kopeček. Nebýt toho, že okolní rovinatý terén převyšuje o více než osmdesát metrů, těžko by ho kdo začal titulovat „hora“. Ale že se nad krajinou tyčí do výše 305 nadmořských metrů a je z něj nádherný výhled široko daleko, říká se mu honosně Kunětická hora. Místní lidé k němu mají vřelý vztah a je to už nějaký ten pátek, co si vysloužil přátelskou přezdívku „Kuňka“. Před několika tisíci lety poskytla hora kámen na výrobu čepelí do pravěkých zbraní, později místní hornina posloužila ke stavbě starých Pardubic. Na Kuňce se těžilo až do roku 1920. [Číst více…]