Samotné lázeňské místo je citlivě zasazené do krásného druhově pestrého lesoparku přirozeně navazujícího na okolní přírodu. Obec nalezneme 35 km západně od Plzně vydáme-li se směrem na Karlovy Vary v průměrné nadmořské výšce 520 m v jedné z ekologicky nejčistší oblasti Čech. S celkem 894 obyvateli (k 1.1.2018) patří mezi menší lázeňská místa v České republice nabízející klidné rodinné prostředí pro své návštěvníky. Lázeňské služby jsou zde zaměřeny především na komplexní diagnostiku, prevenci a léčení chorob kardiovaskulárního systému a pohybového ústrojí. [Číst více…]
Turnerova chata
Jediná veřejně přístupná chata v I zóně Národního parku Šumava na křižovatce naučné stezky Povydří. Stylová roubená stavba z roku 1934 zachovalá v původní podobě, bar, restaurace s otevřeným krbem, jídelna pro ubytované. [Číst více…]
Železná Ruda
Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy – odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu.
Kladruby – klášter
Klášter benediktinů založený ve 12. stol. knížetem Vladislavem I. Dnešní podoba areálu je z 1. třetiny 18. stol., za Josefa II. klášter zrušen Dominantou areálu je opatský chrám, přestavěný Janem Blažejem Santinim ve stylu české barokní gotiky. Ten navrhl rovněž většinu vybavení interiéru, na kterém se dále podíleli bratři Asamové, sochaři z okruhu Matyáše Bernarda Brauna a Karel Legát. Po jižní straně kostela se nachází část starého konventu, stará prelatura a na jihu budova nového konventu, jejímž autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer.
Královácký dvorec Antýgl
Bývalý královácký dvorec Otýgl leží uprostřed louky v malebném údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku.
Poprvé byl připomínám roku 1500. V letech 1523-1818 zde pracovala sklárna, která vyráběla duté sklo a páteříky (skleněné kuličky pro růžence). Protože sklárna měla jen jednu pec – „ein Tigel“, získalo místo dnešní název Antýgl. Po uzavření hutě byl roubený objekt upraven na zájezdní hostinec.
Horská synagoga Hartmanice
V roce 1881 se Hartmanicko-kundratická židovská obec rozhodla pro stavbu synagogy, která by byla místem modliteb pro rozrůstající se židovskou komunitu z Hartmanic a okolí. Od stavitele Georga Beywla zakoupila pozemek i s jeho obytným domem, který byl později se synagogou propojen a sloužil jako židovská škola a byt rabína (domek napravo od synagogy). Během tří let vznikl objekt s velkorysými prostory a specifickými architektonickými detaily.
Sylvánský vrch
Tato 68 m vysoká příhradová věž vznikla z důvodu distribuce signálu mobilní sítě T-Mobile pro oblast Plzně. Zároveň byla na přání města Plzně ve výšce 23 m zřízena vyhlídková plošina na níž vede točité schodiště. Rozhledna měla být otevřena pro veřejnost již v době postavení, tedy v roce 2001. Byl však problém s výběrem provozovatele, až v roce 2003 se provozování ujal pan Alois Mach. Na konci roku 2005 byla však rozhledna uzavřena. V roce 2006 se provozování ujalo plzeňské gymnázium Františka Křižíka. Sylvánský vrch se nachází na okraji Plzně ve čtvrti Sylván, cca. 3,5 km SZ z centra města. Rozhledna je postavena ve výšce 403 m. n.m.
Poledník u Prášil
Vrch Poledník (1.315 m) leží asi 8 km severozápadně od Modravy a asi 12 km jihozápadně od Rejštejna na území okresu Klatovy nedaleko státních hranic České Republiky se Spolkovou republikou Německo.
Tento zajímavý vrchol se nacházel ve druhé polovině 20. století v tzv. hraničním pásmu a přístup na jeho vrchol nebyl možný. Veřejnosti byl zpřístupněn až po roce 1989 současně s oblastí nedaleko ležícího Prášilského jezera. Z výhledových míst na jeho úbočích jsou dobře vidět vrcholy Boubín a Sokol na české straně Šumavy a Luzný, Roklan a Javor na straně německé. Na vrcholu stojí rozhledna, která vznikla přestavbou původního vojenského objektu.
Pancíř u Železné Rudy
Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor (Grosser Arber – 1456 m) na německé straně. Za jasného počasí lze spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Původně zde stávala dřevěná rozhledna Rakouského turistického klubu z roku 1880. Po jejím zániku tady Klub českých turistů vystavěl podle projektu architekta Janovského chatu s terasou a rozhlednou. Chata Pancíř nesla dříve název Matušova – podle propagátora šumavské turistiky Jaroslava Matuše.
Pancíř u Železné Rudy
Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města.
Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek – Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem.
- 1
- 2
- 3
- …
- 6
- Další stránka »