výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Zámek Bezdružice – původně gotická tvrz, přestavěná v 16. stol. na renesanční zámek.
Při pohledu na toto šlechtické sídlo,pocházející ze 13. stol. se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven spolu s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. [Číst více…]
Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj se vrch nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722-25 proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel, stejně jako mnoho dalších, uzavřen. A tak začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. [Číst více…]
Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína patrně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží se zdmi o síle až 3,5 metrů. Věž se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Ve druhé polovině 14. a v 15. století byl hrad několikrát opravován a někdy před rokem 1362 zde Bohuslav vybudoval hradní kapli svatého Vavřince, která byla později zaklenuta sklípkovou klenbou. V 15. století se hradu zřejmě dotkly husitské války a byl zničen, proto se k roku 1454 v dědické smlouvě hovoří o pustém hradu. [Číst více…]
Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1984, v roce 1897 k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však brzy přestala vyhovovat, a tak byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, kamenná, tzv. Kurzova věž. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po okupaci byly objekty zabrány německou armádou a po válce zase naším vojskem. Místo bylo již v pohraničním pásmu, a tak nebylo přístupné. Chaty byly armádou zbořeny a ochoz rozhledny byl upraven. Kolem byly přistavěny vojenské objekty a radarová věž. V nedávné době byla rozhledna zpět předána KČT a je postupně opravována. Přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu slavnostně otevřena. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.
Tvrz vznikla ve 14. století kdy ji držela celá řada majitelů z dosud neznámého rodu. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717. Tehdy panství získali páni z Rummerskirchu a od roku 1794 celá řada dalších majitelů. Rozměrný komplex jedno- a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachováno gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami, z nichž poslední z let 1811 – 1838 dala zámku v podstatě dnešní podobu. U zámku zahrada s glorietem z 19. století.
S nápadem na výstavbu turistické chaty s rozhlednou přišel Svaz československých dělnických turistů. Když uveřejnili ve svém časopise výzvu, začaly se pocelé republice konat sbírky. Ty trvaly několik let, až byl konečně roku 1926 položen základní kámen. Stavby se ujal pan Hegner. Ten se sice snažil ušetřit, jak to bylo možné, ale stejně shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929).
Založení Chodského hradu spadá do období šedesátých let 13. století, tedy do stejné doby kdy dal Přemysl Otakar II. popud k založení města Domažlic. Od počátku byla stavba určena jako sídlo královských purkrabí, kteří spravovali záležitosti Chodů – svobodných sedláků střežících hraniční pomezí. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny, například na počátku 30. let 14. stol. i Jana Lucemburského.
Monumentální čtyřkřídlý objekt chotěšovského kláštera lze považovat za zámek jen s výhradami, protože šlechtická rodina Thurn-Taxis jej vlastnila po krátkou dobu, přičemž z rozlehlého klášterního areálu využívala pouze malou část; zbytek v podstatě ponechávala svému osudu. Mezi novodobé zajímavosti kláštera – zámku Chotěšov patří mj. to, že si jej američtí filmaři zvolili pro natočení scén filmu „Česká spojka“ s Anthony Hopkinsem v hlavní roli. [Číst více…]
Pohraniční a kdysi též královské město Domažlice se sousedním Chodskem patří k turisticky nejatraktivnějším místěm západních čech. Bohatou historii kraje zde působivě dotváří klidná a průmyslem nedotčená krajina českého lesa. Regionem dnes, stejně jako v dávné minulosti, prochází důležitá mezinárodní komunikace, která po staletí spojuje území Bavorska s českým vnitrozemím. [Číst více…]
Přichází-li návštěvník od parkoviště ležícího při dvoře v sousedství zámečku Daňkov, uvítá ho nejprve kamenná věž, vykukující nad stromy lemující stráně kolem hradu. Zdivo na vrcholu věže zdobí zdivočelé túje a křivé kmínky málo vzrostlých borovic. Nakonec se otevře přístupová cesta po skalnsté šíji, vedoucí přes někdejší hradní předhradí okolo zaplaveného mělkého sklípku bývalé hospodářské stavby.