Hrad Rýzmberk byl založen ve 13. století údajně Děpoltem rodem Švihovských z Rýzmberka jako strážní hrad Všerubského průsmyku, kudy vedla stezka do bavorského Řezna. Roku 1448 hrad vyhořel a byl přestavěn. Potom byl hrad několikrát dobyt, naposledy v roce 1641 Švédové. V roce 1676 je již uváděn jako zřícenina. Ve třicátých letech 19. stol. hrad získal Jan Filip Stadion. Upravil okolí i samotný hrad a vytvořil hostinec. V roce 1848 nechal postavit věž s cimbuřím, která slouží návštěvníkům dodnes jako rozhledna. Pravidelně každý rok se v hradním amfiteátru pořádá tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně.

[Číst více…]

[Číst více…]

Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Velmi rád vystupoval na vrchol Javorníku, aby se pokochal pohledem na své milované hory. K Javorníku jako místu jedinečného rozhledu jej pojilo pouto tak silné, že vyústilo přáním, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr získal na počátku
20. století několik svých šumavských přátel, zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto nápadu.

[Číst více…]

S nápadem na výstavbu turistické chaty s rozhlednou přišel Svaz československých dělnických turistů. Když uveřejnili ve svém časopise výzvu, začaly se pocelé republice konat sbírky. Ty trvaly několik let, až byl konečně roku 1926 položen základní kámen. Stavby se ujal pan Hegner. Ten se sice snažil ušetřit, jak to bylo možné, ale stejně shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929).

[Číst více…]

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.

[Číst více…]

Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj se vrch nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722-25 proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel, stejně jako mnoho dalších, uzavřen. A tak začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. [Číst více…]

Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1984, v roce 1897 k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však brzy přestala vyhovovat, a tak byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, kamenná, tzv. Kurzova věž. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po okupaci byly objekty zabrány německou armádou a po válce zase naším vojskem. Místo bylo již v pohraničním pásmu, a tak nebylo přístupné. Chaty byly armádou zbořeny a ochoz rozhledny byl upraven. Kolem byly přistavěny vojenské objekty a radarová věž. V nedávné době byla rozhledna zpět předána KČT a je postupně opravována. Přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu slavnostně otevřena. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.

[Číst více…]