Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.

[Číst více…]

Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter křížovníků s červeným srdcem, tzv. cyriaků. Klášter se stal centrem městečka Nových Benátek, které vzniklo již o několik let dříve (přesné datum však neznáme) přenesením městských práv ze Starých Benátek na návrší na protějším břehu Jizery. Za husitských válek byl klášter pobořen a opuštěn. Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z Donína raně renesanční zámek, který dodnes tvoří pravé křídlo stávajícího objektu s nádhernými, třebaže o několik desetiletí mladšími figurálními sgrafity. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a provedl řadu pozorování a měření.

[Číst více…]

Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]

Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města. Více na webu. [Číst více…]

Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]

První zmínka o barokním panství Radíč je z roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče. Původně zde stávala rytířská tvrz. Ta přetrvala až do období raného baroka, kdy částečně vyhořela, a pak byla přestavěna na jednopatrový raně barokní zámek. Autorství pozdější dostavby východního křídla zámku Radíč se přisuzuje Antoniu Portovi, významnému knížecímu lobkovickému staviteli. [Číst více…]

V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání.

První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů.

[Číst více…]

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.
Současná podoba zámku pochází z let 1745 – 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Izabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován československým státem a využíván jako Domov spisovatelů.  [Číst více…]