Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.
Kutná Hora – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. J. Křtitele
Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Kutná Hora – Kostnice
Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším „Svatým polem“ ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. EXHUMOVANÉ KOSTERNÍ OSTATKY cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. [Číst více…]
Kutná Hora – kašna
Ve středověku, z důvodu intenzivní důlní činnosti v Kutné Hoře, došlo k narušení spodních pramenů a město mělo problémy se zajištěním dostatečného množství pitné vody pro své obyvatele. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890. Pozdně gotická kašna ve tvaru dvanáctibokého hranolu byla pravděpodobně dílem stavitele Brikcího z Vratislavi. [Číst více…]
Kutná Hora – lustr
Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
Bizarní výzdoba – lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla, makabrózní dekorace z lidských lopatek a kyčlí nebo unikátní ztvárnění myšlenky memento mori nesoucí odkaz napříč staletími, ukrývající hlubokou symboliku. Návštěvnost tohoto místa vypovídá o jeho magnetizmu nebo o touze člověka okusit věci nevšední či rozklíčovat odkaz předků. [Číst více…]
Kutná Hora – hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice(ossuarium). S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Lázně Poděbrady
Lázně jsou známé léčbou onemocnění srdce (po srdečním infarktu, angina pectoris, chronická ischemická choroba srdeční), díky čemuž se ujalo heslo „Na srdce jsou Poděbrady“. Léčí se zde také choroby látkové výměny, cukrovka, obezita, nebo pohybové ústrojí. Na počátku 20. století se majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe ze Schillingsfürstu snažil najít pramen pitné vody pro Poděbrady. [Číst více…]
Kačina
Zámek Kačina si nechal jako svoje representační sídlo postavit v letech 1806-1924 Jan Rudolf Chotek, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Plány vypracoval saský královský architekt F. Schuricht a stavbu prováděl pražský stavební rada J.P. Jöndl a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A.Arche. Zámek je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již roku 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F.N. Jacquina.
Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založený v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. [Číst více…]
Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založený v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. [Číst více…]
- 1
- 2
- 3
- …
- 9
- Další stránka »