Rozhledna na Mackově hoře (524 m n. m.) leží 1 km západně od Nového Strašecí. Vznikla v roce 2001, kdy ji nechala vybudovat telekomunikační společnost Telefonica O2. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm.
[Číst více…]
Drahoušek u Osečan
Jednoduchá konstrukce vkusně zapadla do okolního prostředí a po vystoupání 167 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 metrů. Odtud se vám otevře výhled do širého okolí. Drahoušek se nachází přibližně 300 metrů od parkoviště a samotná cesta je z Osečan poměrně dobře značena. Stačí se držet hlavní cesty a v případě pochyb se držet „napravo“. Zajímavostí rozhledny je skutečnost, že není z příjezdové cesty vidět.
Velký Blaník
Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.
Romanka
Rozhledna se nachází u obce Hrubý Jeseník a vznikla jako telekomunikační věž. Její stavba byla zahájena v březnu 2002 a skončila v říjnu stejného roku. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 28. 3. 2003. Je důkazem, že takováto rozhledna nemusí být jen typizovaná ocelová konstrukce, jako většina rozhleden vznikající jako podmínka stavby věže pro telekomunikace. Celkem ji projektovali 4 architekti a výsledná podoba je opravdu povedená. [Číst více…]
Kuníček u Petrovic
28. června 2003 byla pro veřejnost otevřena rozhledna na vrcholku Hodětín u Petrovic (551.m.n.m). Říká se jí také Kuníček. Postavil ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9 metrů a druhá ve výšce 36metrů. Celkově je to „atypická ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene“.
Kožova hora
Nadmořská výška 456 m. Zděná rozhledna z roku 1930, vysoká 30 metrů.
Vyjedete-li z centra Prahy po karlovarské silnici, uvidíte asi po 30 km jízdy, po pravé ruce zalesněnou vyvýšeninu s věžičkou rozhledny na jejím vrcholku. Kožová hora, lidově Kožovka, je skalnaté návrší, dnes porostlé vysokými smrky, borovicemi a břízami. Je nejvyšším bodem celého mírně zvlněného okolí, i když se zdvíhá do výšky pouhých 456 metrů nad mořem. Začíná tady prstenec lesů, které obepínají z jižní, západní a severní strany město Kladno.
Drahoušek u Osečan
Stavba rozhledny měla vzniknout už v roce 2001, ale podařilo se jí sjednat až na rok 2003. Stavět se začalo v létě a tato krásná rozhledna mohla být slavnostně otevřena 20. března 2004.
Více na webu: http://www.sedlcansko.cz/products/rozhledna-drahousek/
Příbram
Kladno
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel „po meči“ a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku – modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky. [Číst více…]
Sedlčany
Osmitisícové Sedlčany se rozkládají na rozhraní středních a jižních Čech, v členité krajině středního Povltaví. Jeho pány v minulosti byli slavní Rožmberkové, Lobkowiczové, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale také němečtí vojáci, neboť za 2. sv. války město s mnoha okolními obcemi nechali vystěhovat a používali území jako vojenský výcvikový prostor jednotek SS. Mezi zdejší nejzajímavější památky patří gotický kostel sv. Martina či zámeček Červený Hrádek, který do současné podoby upravil architekt Jan Kotěra.
[Číst více…]