Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda.
Slaný
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. [Číst více…]
Skanzen Vysoký Chlumec
Skanzen uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 18. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví, v oblasti dotčené těžbou kamene. [Číst více…]
Sedlčany
Osmitisícové Sedlčany se rozkládají na rozhraní středních a jižních Čech, v členité krajině středního Povltaví. Jeho pány v minulosti byli slavní Rožmberkové, Lobkowiczové, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale také němečtí vojáci, neboť za 2. sv. války město s mnoha okolními obcemi nechali vystěhovat a používali území jako vojenský výcvikový prostor jednotek SS. Mezi zdejší nejzajímavější památky patří gotický kostel sv. Martina či zámeček Červený Hrádek, který do současné podoby upravil architekt Jan Kotěra.
[Číst více…]
Sázavský klášter
Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]
Roztoky u Prahy
Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.
Romanka
Rozhledna se nachází u obce Hrubý Jeseník a vznikla jako telekomunikační věž. Její stavba byla zahájena v březnu 2002 a skončila v říjnu stejného roku. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 28. 3. 2003. Je důkazem, že takováto rozhledna nemusí být jen typizovaná ocelová konstrukce, jako většina rozhleden vznikající jako podmínka stavby věže pro telekomunikace. Celkem ji projektovali 4 architekti a výsledná podoba je opravdu povedená. [Číst více…]
Radim
Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil v sousedství staré gotické tvrze Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století. Zárubové z Hustířan vlastnili Radim od roku 1541 a stará tvrz již přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a postavení rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na portálu v přízemí (z parku) a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. [Číst více…]
Průhonice
Zámek s vysokou štíhlou věží tvoří dominantu nejen Průhonicím, ale i širokému okolí. Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889 – 1894 přestavbu zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance. Hraběti učarovalo členité a malebné údolí Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku na 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo. Dal vybudovat na 40 km cest. S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinium. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.
Příbram
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- 9
- Další stránka »