výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Hrad Krakovec rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století. Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem. Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádáných prvků. [Číst více…]
Poprvé se o Berounu dovídáme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Název města vznikl z latinského názvu Verona, německý překlad zněl Bern a v češtině nesl pojmenování Berona, Berůn a poté Beroun. Za vlády krále Václava II. prožívá zpustlé město rozkvět. V této době vzniklo historické jádro Berouna, které se v hrubých rysech dochovalo do dnešních dnů. V roce 1303 získává Beroun důležité privilegium, díky kterému se stává královským městem se samostatnými institucemi.
Zachovalý gotický hrad malebně umístěný na vyvýšenině nad Rakovnickým potokem na okraji stejnojmenné obce. První písemná zmínka o hradu pochází již z roku 1110. Tato zpráva se však netýká dnešního kamenného hradu, ale jeho dřevěného předchůdce, který ale s největší pravděpodobností nestál na jeho místě.
28. června 2003 byla pro veřejnost otevřena rozhledna na vrcholku Hodětín u Petrovic (551.m.n.m). Říká se jí také Kuníček. Postavil ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9 metrů a druhá ve výšce 36metrů. Celkově je to „atypická ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene“.
Nesmírně architektonicky bohatá Kutná Hora vznikla v raném středověku uprostřed rozsáhlého naleziště stříbrné rudy a postupem času se stala druhým nejvýznamnějším městem po Praze nejen po stránce kulturní, ale i ekonomické a politické. Kutnohorská architektura pochází z různých historických period a spolu se zelení města tvoří harmonický celek s malebnými uličkami a zákoutími oplývajícími nezaměnitelnou atmosférou baroka a jemně dýchajícími gotikou. [Číst více…]
Nesmírně architektonicky bohatá Kutná Hora vznikla v raném středověku uprostřed rozsáhlého naleziště stříbrné rudy a postupem času se stala druhým nejvýznamnějším městem po Praze nejen po stránce kulturní, ale i ekonomické a politické. Kutnohorská architektura pochází z různých historických period a spolu se zelení města tvoří harmonický celek s malebnými uličkami a zákoutími oplývajícími nezaměnitelnou atmosférou baroka a jemně dýchajícími gotikou. [Číst více…]
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice(ossuarium). S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Ve středověku, z důvodu intenzivní důlní činnosti v Kutné Hoře, došlo k narušení spodních pramenů a město mělo problémy se zajištěním dostatečného množství pitné vody pro své obyvatele. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890. Pozdně gotická kašna ve tvaru dvanáctibokého hranolu byla pravděpodobně dílem stavitele Brikcího z Vratislavi. [Číst více…]
Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším „Svatým polem“ ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. EXHUMOVANÉ KOSTERNÍ OSTATKY cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513