„Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta…“ Známá písnička neříká tak úplně pravdu: cesta, která vede k hradu Okoři, není zvlášť výjimečná. Zato samotný hrad a jeho okolí ano a stovky návštěvníků, kteří se tu v teplých měsících střídají, to jenom potvrzují. Okoř má několik předností, které z ní činí skutečnou jedničku mezi výletními cíli v okolí Prahy. Je to především blízkost hlavnímu městu, široká nabídka služeb pro turisty a ideální lehce zvlněná krajina pro cyklisty. [Číst více…]

Mohutné zříceniny hradu Michalovice stojí na ostrohu na pravém břehu řeky Jizery nad stejnojmennou osadou nedaleko Mladé Boleslavi ve Středočeském kraji. V hradním jádru lichoběžníkového půdorysu, opevněného ze všech stran hradbou, stávala mohutná válcová věž zvaná Putna, jejíž prostory mají v 1. a 2. patře kupolovité klenby a schodiště v síle zdi, vedoucí z 2. do 3. patra, k vyhlídkové plošině, z níž se otevírá kruhový rozhled. Z hospodářských budov na předhradí, které bylo od vlastního hradu oddělené příkopy, zůstaly pouze zdi.  [Číst více…]

Jméno Kamýka se v písemných pramenech vyskytuje od roku 1186. Za Václava I. byl Kamýk centrem kraje a sídlil zde příslušný královský úředník. Hrad je poprvé zmiňován k roku 1236. Byl oblíbeným místem pobytu i Přemysla Otakara II. Stejně jako jeho otec zde tento král vydal tři listiny. Poslední zmínky o hradu pocházejí z doby Karla IV. Po výstavbě Karlštejna byla všechna kamýcká panství převedena ke Karlštejnu. Roku 1569 je poprvé uváděn Kamýk zpustlý.

[Číst více…]

Hrad Krakovec rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století. Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem. Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádáných prvků. [Číst více…]

První písemná zmínka o Kokoříně pochází z roku 1320. Pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé opustil starou tvrz a postavil ve druhé čtvrtině 14. století nový hrad. V prostoru ohraničeném hradbami stála na západní straně mohutná válcová věž s obrannou funkcí, která byla přístupná pouze portálem ve výšce asi 11 m nad zemí. [Číst více…]