Roudnice nad Labem
Zámek Roudnice se nachází vysoko nad řekou Labe v centru Roudnice nad Labem. Roudnické panství bylo historickým knížecím a vévodským sídlem rodiny Lobkowiczů. Barokní sídlo o 250 místnostech dokumentuje dějiny rodu v průběhu čtyř století – od svatby Zdeňka Popela z Lobkowicz (1568-1628) s Polyxenou z Pernštejna (1566-1642) v roce 1603 přes období konfiskací nacisty a komunisty ve 20. století do současnosti. [Číst více…]
Hasištejn
Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale za to ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma.
[Číst více…]
Budyně nad Ohří
Předchůdcem hradu v Budyni nad Ohří byl od 11. století přemyslovský dvorec. Zprávu Václava Hájka z Libočan, podle níž se historie Budyně datuje již od roku 881, nelze pokládat za podloženou. Kdy se budyňský dvorec změnil v kamenný hrad neumíme s jistotou stanovit, nejpozději se tak však stalo za pokročilé vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. [Číst více…]
Krásný Dvůr
Zámek Krásný Dvůr byl přebudován z původní tvrze, postavené ve 13. století. Vzniklo tak krásné a honosné renesanční sídlo, ke kterému již v této době patřil veliký park, který byl později rozšířen a doplněn množstvím drobných staveb z období klasicismu. Park dosahuje rozlohy 99 ha a řadí se tak k největším v Čechách. Rozprostírá se v členitém terénu v údolí potoka, na němž můžete obdivovat několik jezírek, která se zde vytvořila během mnoha minulých let.
Červený Hrádek
Původní hrad Borek byl založen před rokem 1415 rodem Kraa. Ve 20. letech 15. století byl hrad dobit husity a následně opravován. Fasáda byla natřena červenou barvou, tehdy získal hrad nový název – Červený hrádek. Zrekonstruovaný raně barokní zámek má charakteristické schodiště na čelní straně, výzdoba zámku je tvořena i sochařskými díly Jana Brokoffa, který zde působil ve 2. polovině 17. století. [Číst více…]
Blansko
Místem stavby hradu se stal osamocený vrch, mezi obcemi Blansko a Mírkov z jižní strany chráněný hlubokým a strmým údolím Neštemického potoka. Stavba zabrala celý jeho vrchol a vytvořila tak zhruba oválné jádro hradu o rozměrech 80 x 45 m. [Číst více…]
Tolštejn
Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn stojí na 670 metrů vysokém čedičovém suku nad Jiřetínem pod Jedlovou na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního horního hradu, na severu je šlejnicovská bašta a v severozápadním cípu je okrouhlá věž zvaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
[Číst více…]
Tolštejn
Tolštejn je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí asi 2 km jižně od Jiřetína pod Jedlovou na výrazném znělcovém skalním suku (670 m), který je charakteristickou krajinnou dominantou. Jméno hradu (něm. Tollenstein) bylo odvozeno od původního názvu skály Dohlenstein (= Kavčí kámen). [Číst více…]
Chomutov
Kdy přesně vzniklo na území dnešního Chomutov a trvalé osídlení, nelze určit. Vedla tudy důležitá obchodní cesta ze Saska do vnitrozemí Čech a je pochopitelné, že po obtížném překonání Krušných hor si tehdejší kupci chtěli odpočinout. Navíc se v místech dnešního Chomutov a sbíhaly kromě cesty ze Saska a Prahy také cesty od Kadaně a Mostu. Z vnitrozemí postupovaly slovanské kmeny směrem k horám a tak vznikla na levém břehu dnešní Chomutovky, zvané tehdy Divoký potok nebo Úzká, malá slovanská osada. Ta nabývala díky poloze stále většího významu.