K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů české státnosti. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Hora vznikla sopečnou činností během třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.
Říp – rotunda
Poprvé se v písemných pramenech zdejší rotunda připomíná k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že stavba byla založena již dříve. Románská rotunda byla původně zasvěcená svatému Vojtěchovi.
Mostná Hora
Název Mostná hora dostala rozhledna podle zalesněného vrchu, ze kterého byly poraženy stromy na starý most přes Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky. Stavbu rozhledny provedla firma Maier a Hollman dle návrhu architekta Viktora Krause.
Hora Svaté Kateřiny
Město Hora Svaté Kateřiny leží v Krušných horách, při Saské hranici, v nadmořské výšce 729 m. Spadá do okresu Most a náleží pod Ústecký kraj. Kostel stojí v ulici Růžový vrch. Byl vystavěn v letech 1611 až 1612, v roce 1785 byl barokně přestavěn a v roce 1785 k němu byla přistavěna věž. Fara, stojící naproti kostelu, pochází z roku 1860. Před kostelem stojí socha piety z roku 1729.
Litoměřice
Litoměřice jsou okresním městem, které vzniklo z původně slovanského hradiště. Ze 14. a 15. století se dochovaly zbytky městských hradeb a řada renesančních, gotických a barokních domů. Od roku 1655 jsou Litoměřice sídlem biskupství. Jsou také městskou památkovou rezervací a na místním výstavišti Zahrada Čech se po celý rok konají zajímavé akce. [Číst více…]
Ploskovice
Pohádkový barokní zámek umístěný v upraveném parku na úpatí Českého středohoří v obci Ploskovice.
Koncem 15. stol. se usadil na románské tvrzi Adam Ploskovský z Drahonic. V této době zde probíhala řada povstání poddaných. Jejich ochránce, Dalibor z Kozojed, byl za svůj čin vězněn na Pražském hradě ve věži Daliborce a později r. 1498 popraven.
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. Ve 20. letech byl jeho hejtmanem proslulý válečník Jakoubek z Vřesovic. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. [Číst více…]
Pevnost Terezín
Byla založena císařem Josefem II. v roce 1780. Stavba pevnosti o celkové opevněné ploše 398 ha trvala asi 10 roků. Náklady na stavbu pevnosti se odhadují na 11–12 milionů zlatých. Stavební práce provádělo na 14 000 lidí, kteří přijeli ze všech částí Rakouska. Celková plocha opevnění zaujímá 67 ha, dalších více než 158 ha tvoří 4 uměle zatopitelné kotliny. Východní část města (mezi kostelem a Novou Ohří) byla založena v bažinatém terénu na dubových pilotech a roštech s kamennou výplní.
Dymník u Rumburka
V roce 1896 pak iniciativou městského radního Augusta Wenschuha vyrostla na samotném vrcholu Dymníku patnáctimetrová rozhledna. Tento dar pana Wenschuha městu Rumburku nese jméno Augustova věž. Z vrcholu rozhledny přehlédneme od Ještědu přes Lužické hory do Česko-Saského Švýcarska.