Pohádkový barokní zámek umístěný v upraveném parku na úpatí Českého středohoří v obci Ploskovice. 
Koncem 15. stol. se usadil na románské tvrzi Adam Ploskovský z Drahonic. V této době zde probíhala řada povstání poddaných. Jejich ochránce, Dalibor z Kozojed, byl za svůj čin vězněn na Pražském hradě ve věži Daliborce a později r. 1498 popraven. 

[Číst více…]

 Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve  2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu.  Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]

Vývoj architektury bezprostředně navázal na novou tvrz pánů z Jimlína, postavenou ve 14. stol. Původní obytná věž tvrze byla později zakomponovaná do areálu hradu, postaveného v letech 1465–1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Ještě za Kolovratů a následně za Vřesovců a pánů z Liběchova probíhala postupná přestavba hradu, chráněného příkopy a valy, na zámek. K výraznějšímu doplnění zástavby došlo po smrti Jana z Aldringenu roku 1634, který v závěti odkázal panství Strahovskému klášteru. V době moru se premonstráti uchýlili na Nový Hrad, a protože původní hradní kaple byla pro jejich potřeby příliš malá, položili jižně od paláce základy nové barokní kaple a současně k severní hradbě nechali postavit obytné severní křídlo, které z této strany uzavřelo areál třetího nádvoří.

[Číst více…]

Tvrz v Litvínově je prvně doložena okolo r. 1505. Původní majitelé, rytíři z Johnu, prodali ves i tvrz r. 1589 Janu Václavu z Lobkovic, od nichž pak panství i s tvrzí získali Valdštejnové. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavět barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Zámek dnes nemá architektonickou hodnotu. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum. [Číst více…]

Zámek Líčkov je původně gotický hrádek ze 14. stol. Z té doby je zachována válcová věž. Dále byl majetku pánů z Koldic a z Ilburka. Střediskem panství se stal v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba na zámek se uskutečnila roku 1628 (rytíři z Waldu), v době pozdní renesance. Adaptace, při níž získal dnešní, rokokovou podobu, proběhla po r. 1765. V 19. století byl zámek přestavěn na cukrovar a lihovar. Po 1. světové válce patřil akademickému malíři O. Brázdovi. Jeho ženě Marii byl pak zámek v restituci vrácen. [Číst více…]

Tento zámek byl postaven v letech 1856-1863 hrabětem Nostitzem v novogotickém tudorovském slohu. Zpracování projektu bylo zadáno vídeňskému architektu Forstellovi. V roce 1919 zámek koupil ústecký továrník Wolfrum, který jej později prodal městu Ústí n. Labem. To do něj ve stejném roce umístilo městské muzeum. Bohaté muzejní expozice byly veřejnosti přístupné až do roku 1964, kdy vzhledem k havarijnímu stavu zámku došlo k jeho uzavření.

[Číst více…]

Šluknov – nejsevernější město České republiky, po němž získal název i Šluknovský výběžek, se může pyšnit novou dominantou – zrekonstruovanou budovou renesančního zámku, který se po požáru v roce 1986 opět zaskvěl v celé své obnovené kráse a otevřel brány veřejnosti. [Číst více…]

Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník.

[Číst více…]

[Číst více…]