výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Město je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m.
Kdy přesně vznikl Chomutov nelze určit. Vedla tudy důležitá obchodní cesta ze Saska do vnitrozemí Čech a je pochopitelné, že po obtížném překonání Krušných hor si tehdejší kupci chtěli odpočinout. Navíc se v místech dnešního Chomutov a sbíhaly kromě cesty ze Saska a Prahy také cesty od Kadaně a Mostu. Z vnitrozemí postupovaly slovanské kmeny směrem k horám a tak vznikla na levém břehu dnešní Chomutov ky, zvané tehdy Divoký potok nebo Úzká, malá slovanská osada. Ta nabývala díky poloze stále většího významu.
Město Česká Kamenice najdete na severu Čech asi 20 km na východ od Děčína. Rozkládá se v údolí řeky Kamenice, posledního labského přítoku na našem území. Město je z jihu chráněno zříceninou hradu Kamenice na Zámeckém vrchu, ze severu masivní čedičovou skalou, pro svůj tvar zvanou Jehla. Malebnost přírodních krás českokamenicka podtrhává skutečnost, že na území města se stýkají území tří Chráněných krajinných oblastí: Labských pískovců, Českého středohoří a Lužických hor.
Obec luterské církve v Dolní Poustevně začala budování svého svatostánku položením základního kamene v roce 1937. Události následujících let zabránily jeho dokončení, po II. světové válce zanikla vyhnáním svých členů církevní obec. Do roku 2002 stál rozestavěný kostel jako ruina. Tehdy začaly jeho opravy. Městu se podařilo získat dotace z EU na přetvoření kostela v místo setkávání generací, kultur a národností. Opravy byly dokončeny v říjnu 2009.
Nejstarší pokus oživit zříceniny hradu Hněvína vyhlídkovou stavbou se datuje do roku 1879. Tehdy byla v ruinách zřízena výletní chata, připomínající stylem švýcarskou horskou boudu. V jejím sousedství měla stát dvacet metrů vysoká rozhledna, jejíž náklady byly odhadnuty na 642 zlatých. Bohužel tolik peněz se v městské pokladě nenašlo. Podporovatelé výstavby proto přišli s návrhem použít prostředky z fondu určeného původně na obecní koupaliště, ale při hlasování v městské radě neuspěli. Myšlenka pak na řadu let upadla do zapomnění.
Na vskutku půvabnou pískovcovou věž, stojící na Hoher Schneebergu alias Sněžníku (723 m n.m.), vede 20 kamenných schodů, které vás zavedou na ochoz rozhledny (z něj vyrůstá a také se odsud do ní vchází). Ve veži je 73 kemenných schodů, točitých proti směru hodinových ručiček, vedoucích do prvního patra, z něhož se dříve mohlo na čtyři balkónky (dnes nepřístupné). Následuje dalších 41 schodů stejného typu a nakonec 38 schodů z železa, které se točí proti směru hodinových ručiček. Třešničkou na dortu je jeden mocný schod na ochoz . [Číst více…]
V roce 1896 pak iniciativou městského radního Augusta Wenschuha vyrostla na samotném vrcholu Dymníku patnáctimetrová rozhledna. Tento dar pana Wenschuha městu Rumburku nese jméno Augustova věž. Z vrcholu rozhledny přehlédneme od Ještědu přes Lužické hory do Česko-Saského Švýcarska.
Dominanta města Varnsdorfu se tyčí na znělcovém hraničním vrchu do výšky 467 m n. m. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu městského stavitele Antona Möllera. Prostředky na výstavbu byly získány z darů významných osobností, řemeslníků a občanů Varnsdorfu a okolí. Zahájení stavby značně usnadnila půjčka 50 tis. korun od knížete Lichtenštejna pokrývající skoro polovinu nákladů. Stavba byla dokončena 15. května 1904.
Hora Svaté Kateřiny je velmi půvabná, kamenná rozhledna válcovitého tvaru, která se vypíná na místě s romantickým názvem, Růžový vrch (Rossenberg, 729 m n.m.). Do věže vedou původní kamenné schody, které jsou po nynější rekonstrukci slepé. Vy se vydáte do dřevěného přístřešku u paty věže, po železných schodech. Ke vchodu do věže je vybudováno nové betonové schodiště se třemi širokými schody. Do věže vede jeden (zákeřný!) schod dolů a potom 15 kamenných a 50 dřevěných schodů, které se točí proti směru hodinových ručiček. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů,vede 11 velmi úzkých schůdečků.
Celé to začalo v roce 1891 kdy na vrcholu Jedlové hory postavil spolek Gebirgsverein 23 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Ve stejné době nechal kníže Ferdinand Kinský vystavět v jejím sousedství výletní restauraci. Oba objekty sloužily turistům až do konce 2. světové války, poté začaly bez řádné údržby chátrat. Postupně došlo ke zničení schodiště a střechy rozhledny a k téměř úplnému zřícení budovy restaurace.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513