Rozhledna byla nově postavena v roce 2005. Nachází se v blízkosti státních hranic a tak je její funkcí také spojení přátelství mezi obyvateli dvou národů. Rozhledna je postavena na druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty Velký Lopeník (911 m) východně obce Březová. Rozhlednu navrhl arch. Sedláček. Na její výstavbě se podílely Sdružení obcí pod Lopeníkem a mikroregiony Bojkovsko, Bošáca a Uherskobrodsko.
Na Královci
Rozhledna se nachází u vrcholu Královec nad Valašskými Klobouky. Byla otevřena na podzim roku 2006. Je celoročně přístupná. K rozhledně se dostanete po naučné stezce Královec, která začíná u viadkuktu pod vlakovým nádražím, tato trasa je vhodná i pro cyklisty. Další přístupová cesta je po červené turistické značce, která začíná na Masarykově náměstí nebo po zelené turistické značce, která začíná u vlakového nádraží. K rozhledně se dá dojet i autem. Po silnice I. třídy č. 57 směr Valašské Klobouky – Brumov-Bylnice (0,5 km za městem odbočka za pilou vlevo). V blízkosti rozhledny se nachází rekreační středisko Královec s restaurací. Od rozhledny se dá dojít po hřebeni po zelené turistické značce až ke kapli na Dělanovci.
Brdo
Unikátní kamenná rozhledna na Brdu v Chřibech. Slavnostní otevření se uskutečnilo 28.10.2004. Je to první moderní rozhledna, kterou lze považovat za skutečně kamennou, postavenou z tzv. kyklopského zdiva. Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček.
Více na webu: http://www.na-rozhledny.cz/brdo
Čubův kopec
Na Čubově kopci (území CHKO Beskydy) byla roku 1991 postavena 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. [Číst více…]
Velké Karlovice
Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. [Číst více…]
Uherský Brod
Město vzniklo na významné obchodní cestě u brodu brod přes řeku Olšavu a počátky historického osídlení sahají do 10.-12. století. Jak ale dokládají četné archeologické nálezy z uherskobrodska, člověk se tady objevil už před 30 – 40 tisíci lety. V písemných pramenech se poprvé vzpomíná osada Brod v r. 1140. Původní osada pravděpodobně ležela v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu.
Zlín
Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce.
Rožnov pod Radhoštěm
Město ležící v údolí Rožnovské Bečvy mezi svahy Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Osada je poprvé připomínána v roce 1267, v roce 1411 byla povýšena na městys a nesla název Rožnovec. Ve 14. a 15. století osadu vlastnili páni z Kravař, od 2. poloviny 15. století do r. 1548 rod Cimburků, pak do roku 1815 rod Žerotínů a následně další šlechtické rody. Jméno Rožnov se poprvé objevuje od roku 1557.
Malenovice
Hrad leží na skalním hřbetu nedaleko Zlína. Založil ho pravděpodobně moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1360. V dalších staletích zde probíhaly pozdně gotické a renesanční přestavby. Dnešní podobu daly Malenovicím barokní úpravy za majitelů z rodu Liechtenštejna-Kastelkornu. V interiérech hradu s dobře znatelnými pozdně gotickými a renesančními články si lze prohlédnout sbírky vztahující se k regionu a expozici o historii orientačního běhu. [Číst více…]
Vsetín
Vsetínský zámek je dominantou a nejstarší historickou budovou okresního města. Od roku 1964 je sídlem Okresního vlastivědného muzea Vsetín. Renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. století (první zmínky z r. 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pozdějšími majiteli – uherskou šlechtou z rodu Illésházy – byla zámecká budova v průběhu 18. století několikrát přestavována a upravována. (V r. 1708 zámek vyhořel na holé zdi.)