Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem, vybudována na místě původní tvrze, upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol v barokním stylu. Stavbu zámku počal Jan z Perštejna v roce 1538. 
Do 1815 zde sídlili Žerotínové, pak zámek patřil rodu Kinských, který jej prodal rakouskému státu. 1855 až 1909 sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a Slezsku. Od roku 1996 se pracuje na jeho rozsáhlé opravě. Nyní zde sídlí kulturní zařízení města.

[Číst více…]

Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď. [Číst více…]

Architektonicky čistá zámecká budova ukrývá bohatě zařízené interiéry ve stylu baroko, rokoko, empír a biedermeier. Jsou vybaveny sbírkami porcelánu, orientálních předmětů i množstvím předmětů denní potřeby. Nejcennější sbírkou je ovšem rozsáhlá kolekce obrazů z 16.–19. století se vzácným souborem děl nizozemského malířství a pracemi významných českých autorů. Působivý autenticky dochovaný interiér zámecké kaple je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož sochy zdobí i celoročně přístupnou zámeckou zahradu. [Číst více…]

Název „Světlov“ pochází pravděpodobně od výstražných planoucích ohňů, kterými posádka strážního hradu signalizovala blížící se nebezpečí okolním posádkám. Okolní hrady včetně Nového Světlova byly budovány jako opevněná centra proti nájezdníkům z Uher. Kromě Nového Světlova všechny zanikly.

[Číst více…]

Podle dochovaných písemností byl bystřický zámek postaven v první polovině 15. století pány z Tvorkova. Je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré budovy ponechány a k nim se postupně přistavovaly nové, které lépe odpovídaly požadavkům na pohodlnější bydlení. 

[Číst více…]

Počátky feudálního sídla v Holešově sahají až do středověku. Lze tak soudit ze záznamů z r. 1245, kde je zmíněn biskupský leník Hugo z Holešova, který patrně sídlil na holešovské tvrzi. Až do husitských válek se na tomto panství vystřídalo několik osob, pravděpodobně v příbuzenské posloupnosti. Někteří z nich využívali holešovské tvrze jako základny pro své plenivé nájezdy na okolní panství. V době husitských válek byla tvrz zničena. Po husitských válkách dali Šternberkové vybudovat tvrz novou, ze které se v suterénu a přízemí dnešního zámku částečně dochovala její západní část, z níž je však patrno pouze několik detailů. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem. 

[Číst více…]

Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska. Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. [Číst více…]

Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. [Číst více…]

Zámek Lešná patří k nejmladším šlechtickým sídlům na Moravě. Pohádková stavba, ve které se mísí novorenesance s novogotikou, se švýcarským stylem i s jistou dávkou novobaroka, je dokonalou ukázkou života šlechty na začátku dvacátého století. Původní majitelé zámku, hrabata Seilernové, si nechali v letech 1887 – 1893 vystavět přepychové sídlo vybavené vším komfortem své doby, včetně vodovodu, ústředního topení, domácího telefonu, prostorných koupelen a splachovacích toalet. Výjimečně dochované interiéry s původním nábytkem a bytovými doplňky okouzlí každého návštěvníka.  [Číst více…]

Víceúčelový zámek v Uherském Ostrohu je raritou Slovácka. Na zámku naleznete nejen zámecké a kulturní prostory, ale také  obecní úřad. Na zámku se nachází zámecká galerie, která slouží pro pořádání různých výstav a expozicí. Milovníci historie si mohou prohlédnout nejstarší části zámku v doprovodu kostýmovaného průvodce. Na trase uvidíte například nejstarší dochovanou místnost na zámku s gotickými konzolami zakončenými sochařsky ztvárněnými obličeji. Prohlídka bude zakončená návštěvou věže, kde je k nahlédnutí fungující hodinový stroj v prosklené vitríně, a z věže se dále odkrývá unikátní výhled do ostrožského okolí.
[Číst více…]