Architektonicky čistá zámecká budova ukrývá bohatě zařízené interiéry ve stylu baroko, rokoko, empír a biedermeier. Jsou vybaveny sbírkami porcelánu, orientálních předmětů i množstvím předmětů denní potřeby. Nejcennější sbírkou je ovšem rozsáhlá kolekce obrazů z 16.–19. století se vzácným souborem děl nizozemského malířství a pracemi významných českých autorů. Působivý autenticky dochovaný interiér zámecké kaple je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož sochy zdobí i celoročně přístupnou zámeckou zahradu. [Číst více…]
Ořechov
Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď. [Číst více…]
Nádvoří zámku Žerotínů – Valašské Meziříčí
Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem, vybudována na místě původní tvrze, upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol v barokním stylu. Stavbu zámku počal Jan z Perštejna v roce 1538.
Do 1815 zde sídlili Žerotínové, pak zámek patřil rodu Kinských, který jej prodal rakouskému státu. 1855 až 1909 sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a Slezsku. Od roku 1996 se pracuje na jeho rozsáhlé opravě. Nyní zde sídlí kulturní zařízení města.
Vsetín
Vsetínský zámek je dominantou a nejstarší historickou budovou okresního města. Od roku 1964 je sídlem Okresního vlastivědného muzea Vsetín. Renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. století (první zmínky z r. 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pozdějšími majiteli – uherskou šlechtou z rodu Illésházy – byla zámecká budova v průběhu 18. století několikrát přestavována a upravována. (V r. 1708 zámek vyhořel na holé zdi.)
Malenovice
Hrad leží na skalním hřbetu nedaleko Zlína. Založil ho pravděpodobně moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1360. V dalších staletích zde probíhaly pozdně gotické a renesanční přestavby. Dnešní podobu daly Malenovicím barokní úpravy za majitelů z rodu Liechtenštejna-Kastelkornu. V interiérech hradu s dobře znatelnými pozdně gotickými a renesančními články si lze prohlédnout sbírky vztahující se k regionu a expozici o historii orientačního běhu. [Číst více…]
Rožnov pod Radhoštěm
Město ležící v údolí Rožnovské Bečvy mezi svahy Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Osada je poprvé připomínána v roce 1267, v roce 1411 byla povýšena na městys a nesla název Rožnovec. Ve 14. a 15. století osadu vlastnili páni z Kravař, od 2. poloviny 15. století do r. 1548 rod Cimburků, pak do roku 1815 rod Žerotínů a následně další šlechtické rody. Jméno Rožnov se poprvé objevuje od roku 1557.
Zlín
Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce.
Uherský Brod
Město vzniklo na významné obchodní cestě u brodu brod přes řeku Olšavu a počátky historického osídlení sahají do 10.-12. století. Jak ale dokládají četné archeologické nálezy z uherskobrodska, člověk se tady objevil už před 30 – 40 tisíci lety. V písemných pramenech se poprvé vzpomíná osada Brod v r. 1140. Původní osada pravděpodobně ležela v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu.
Velké Karlovice
Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. [Číst více…]
Čubův kopec
Na Čubově kopci (území CHKO Beskydy) byla roku 1991 postavena 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. [Číst více…]