Pohlednice

Doubská hora

Na vrchu Aberg (původně Aichenberg, později Doubská hora, 609 m n.m.) v lesích nad Doubím (3 km jihozápadně od města Karlsbad alias Karlových varů, stojí modernistická věž s hotelem z roku 1905. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 20 metrů se dostanet po 160-ti kamenných schodech, točitých po směru hodinových ručiček. Z věže je rozsáhlý, kruhový výhled (pravda, z JV směr výhledu zanikl zbudováním apartmá ve věži) na Krušné a Doupovské hory, Tepelské vrchy a pochopitelně lázeňské panorama. Nezapomeňme zmínit, že uvidíte i další rozhledny, Tisovský vrch, Dianu, Goethovu vyhlídku a zříceninu na Andělské hoře.

[Číst více…]

Velký Blaník

Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.

[Číst více…]

Sokolov

Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.

[Číst více…]

Rotštejn

Hrad byl založen krátce po polovině 13. století šlechtici z rodu Markwarticů. Pan Jaroslav z Hrutwice nechal hrad postavit na a ve třech skalách do tvaru zploštělé krokvice pro svého syna Voka, později řečeného z Rotštejna. Byla to stavba z části zděná, z části hrázděná. V roce 1318 při sporu Voka II. s více jak 150 okolními šlechtici byl hrad vypálen a postupně znovu obnoven. [Číst více…]

Buchlovice

Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. [Číst více…]

Praděd

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, Kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. [Číst více…]

Praděd – Habsburská věž

Praděd je nejvyšší horou Moravy s 1 492 m.n.m. Na jeho vrcholu stojí televizní vysílač s rozhlednou. Vysílač je vysoký 146,5 metru – původní výška 162 metrů klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.

[Číst více…]

Mariánské Lázně

Město, které navštívila řada významných evropských osobností a jsou našimi druhými největšími lázněmi s velkým množstvím studených minerálních pramenů. Přímo v areálu jich můžete nalézt přes 40 a v nejbližším okolí pak okolo 100 dalších. Mezi nejznámější patří např. Křížový pramen, Ambrožův, Lesní, Ferdinandův a Rudolfův. První lázeňští hosté se zde zotavovali v roce 1808 a bylo jich zde ubytovaných kolem 80. Dnes by tohle lázeňské místo už snad ani nepoznali. Jméno dostaly lázně podle pramene Panny Marie. Většina budov, které zde můžete obdivovat, vznikla v druhé polovině 19. století a vše bylo vystavěno v empírovém stylu. Popularita lázní stále narůstala a počátkem našeho století převyšoval počet návštěvníků 20 000 ročně. Dodnes jsou Mariánské lázně jedny z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších míst naší země, ne-li Evropy.

[Číst více…]

Tábor – Žižka

Zeman Jan Žižka z Trocnova je považován za největšího českého válečníka a vojevůdce. Narodil se kolem roku 1370 do zemanské rodiny Řehoře a Jany. O prvních 40ti letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy. V těchto letech se pohyboval jako žoldnéř v několika zemích. Roku 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30. 7. 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně. V březnu byl donucen k ústupu z katolické Plzně a útočiště nalezl v nově osídleném městě Tábor. Při přesunu do Tábora svedl jednu z nejznámějších bitev u Sudoměře (25. 3.) s katolickými oddíly panské jízdy ze Strakonic a Písku, které se svojí nepočetnou hotovostí porazil.

[Číst více…]

Mariánské Lázně

Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Pro svou rozmanitost tvoří zdejší minerální vody základ lázeňské péče. V nejbližším okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem 40. Kolonády a altány zastřešující jednotlivé prameny dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru.

[Číst více…]

Doubská hora

Velký Blaník

Sokolov

Rotštejn

Buchlovice

Praděd

Praděd – Habsburská věž

Mariánské Lázně

Tábor – Žižka

Mariánské Lázně

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, magnety, záložky

Kontakt

Ocenění