Velký Blaník

Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.

[Read more...]

Rotštejn

Hrad byl založen krátce po polovině 13. století šlechtici z rodu Markwarticů. Pan Jaroslav z Hrutwice nechal hrad postavit na a ve třech skalách do tvaru zploštělé krokvice pro svého syna Voka, později řečeného z Rotštejna. Byla to stavba z části zděná, z části hrázděná. V roce 1318 při sporu Voka II. s více jak 150 okolními šlechtici byl hrad vypálen a postupně znovu obnoven. [Read more...]

Sokolov

Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.

[Read more...]

Doubská hora

Na vrchu Aberg (původně Aichenberg, později Doubská hora, 609 m n.m.) v lesích nad Doubím (3 km jihozápadně od města Karlsbad alias Karlových varů, stojí modernistická věž s hotelem z roku 1905. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 20 metrů se dostanet po 160-ti kamenných schodech, točitých po směru hodinových ručiček. Z věže je rozsáhlý, kruhový výhled (pravda, z JV směr výhledu zanikl zbudováním apartmá ve věži) na Krušné a Doupovské hory, Tepelské vrchy a pochopitelně lázeňské panorama. Nezapomeňme zmínit, že uvidíte i další rozhledny, Tisovský vrch, Dianu, Goethovu vyhlídku a zříceninu na Andělské hoře.

[Read more...]

Tábor – Žižka

Zeman Jan Žižka z Trocnova je považován za největšího českého válečníka a vojevůdce. Narodil se kolem roku 1370 do zemanské rodiny Řehoře a Jany. O prvních 40ti letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy. V těchto letech se pohyboval jako žoldnéř v několika zemích. Roku 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30. 7. 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně. V březnu byl donucen k ústupu z katolické Plzně a útočiště nalezl v nově osídleném městě Tábor. Při přesunu do Tábora svedl jednu z nejznámějších bitev u Sudoměře (25. 3.) s katolickými oddíly panské jízdy ze Strakonic a Písku, které se svojí nepočetnou hotovostí porazil. 

[Read more...]

Tábor – znak

Město Tábor je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších jihočeských měst. Okresní město je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. V jeho historickém jádru města byla vyhlášena Městská památková rezervace. Po Českých Budějovicích je Tábor druhým největším jihočeským městem. Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem.

[Read more...]

Sušice

Město sirek, jak bývá Sušice nazývána, leží v údolí řeky Otavy nedaleko hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava ve výšce 472 m nad mořem asi 32 km jihovýchodně od okresního města Klatovy.
Město vzniklo již v 8. století jako osada při rýžovišti zlata. Dávné osídlení připomínají pohřebiště na východním svahu vrchu Svatoboru (845 m). Ve 12. století bylo tehdy již městečko majetkem bavorských hrabat a k Čechám bylo trvale připojeno až ve 13. století. Záhy se stalo královským a bylo obehnáno hradbami. V období husitských válek stála Sušice na straně táboritů. Po bitvě na Bílé hoře byla značná část majetku města zkonfiskována. Zkázu města dokonal zhoubný požár v roce 1707, který zničil většinu starobylých památek ve městě.

[Read more...]

Jeskyně Blanických rytířů

Jeskyně blanických rytířů se nachází v Rudce u Kunštátu. Před 80. lety zde byla uměle vyhloubena pískovcová jeskyně s jezdeckou sochou sv. Václava a se sochami blanických rytířů. Zajímavostí je, že jeskyně nebyla budována z úmyslu obrany či úschovy, ale vznikla jako svébytná galerie. Autorem soch je sochař-samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Prvním výtvorem autora byla socha T. G. Masaryka vytesaná v roce 1928. V té době to byla u nás největší socha vytesaná z jednoho kusu skály vysoká 10,5 metrů.

[Read more...]

Buchlov

Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí s  tak zvaným loveckým právem.
Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhaus, velká síň, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13.  století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. [Read more...]

Buchlovice

Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. [Read more...]