Dobřichovice
V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání.
První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů.
Bartošovice
Bartošovický zámek je čtyřkřídlý s malým zavřeným nádvořím. Ve vstupní hale a v sálech v 1. patře je množství dochovaných prvků interiérové výbavy z 19. stol. – balustrádové zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře a dřevěné kazetové stropy. Krásou a zachovalostí vyniká knihovna s mramorovým krbem, dnes využívaná jako obřadní síň.
Uherský Ostroh
Víceúčelový zámek v Uherském Ostrohu je raritou Slovácka. Na zámku naleznete nejen zámecké a kulturní prostory, ale také obecní úřad. Na zámku se nachází zámecká galerie, která slouží pro pořádání různých výstav a expozicí. Milovníci historie si mohou prohlédnout nejstarší části zámku v doprovodu kostýmovaného průvodce. Na trase uvidíte například nejstarší dochovanou místnost na zámku s gotickými konzolami zakončenými sochařsky ztvárněnými obličeji. Prohlídka bude zakončená návštěvou věže, kde je k nahlédnutí fungující hodinový stroj v prosklené vitríně, a z věže se dále odkrývá unikátní výhled do ostrožského okolí.
[Číst více…]
Radim
Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil v sousedství staré gotické tvrze Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století. Zárubové z Hustířan vlastnili Radim od roku 1541 a stará tvrz již přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a postavení rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na portálu v přízemí (z parku) a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. [Číst více…]
Nádvoří zámku Žerotínů – Valašské Meziříčí
Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem, vybudována na místě původní tvrze, upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol v barokním stylu. Stavbu zámku počal Jan z Perštejna v roce 1538.
Do 1815 zde sídlili Žerotínové, pak zámek patřil rodu Kinských, který jej prodal rakouskému státu. 1855 až 1909 sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a Slezsku. Od roku 1996 se pracuje na jeho rozsáhlé opravě. Nyní zde sídlí kulturní zařízení města.
Pacov
Kynžvart
Nad městem Lázně Kynžvart se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch se zříceninou středověkého hradu. Zbytky obvodových zdí vymezují obvod předhradí a horního hradu s dosud dobře zachovanými zbytky strážní věže s hladomornou. Kynžvartský hrad byl původně královského založení. Byl vybudován za přemyslovského krále Václava I. před polovinou 13. století k ochraně soutěsky, střežící obchodní a vojenské stezky na hranicích mezi západními Čechami a Chebskem. Na Mýtné louce proti padacímu mostu první hradní brány bývala stará celnice. Před rokem 1287 se hrad dostal do držení chebského ministeriálního rodu Hertenberků. Kynžvartská větev této starobylé rodiny přijala od té doby jméno „de Kunigeswart“ a ve štítu měla šraňk – závoru k zavírání silnice.
Bohutice
Ořechov
Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď. [Číst více…]
- 1
- 2
- 3
- …
- 79
- Další stránka »