Praděd je nejvyšší horou Moravy s 1 492 m.n.m. Na jeho vrcholu stojí televizní vysílač s rozhlednou. Vysílač je vysoký 146,5 metru – původní výška 162 metrů klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.
Mariánské Lázně
Město, které navštívila řada významných evropských osobností a jsou našimi druhými největšími lázněmi s velkým množstvím studených minerálních pramenů. Přímo v areálu jich můžete nalézt přes 40 a v nejbližším okolí pak okolo 100 dalších. Mezi nejznámější patří např. Křížový pramen, Ambrožův, Lesní, Ferdinandův a Rudolfův. První lázeňští hosté se zde zotavovali v roce 1808 a bylo jich zde ubytovaných kolem 80. Dnes by tohle lázeňské místo už snad ani nepoznali. Jméno dostaly lázně podle pramene Panny Marie. Většina budov, které zde můžete obdivovat, vznikla v druhé polovině 19. století a vše bylo vystavěno v empírovém stylu. Popularita lázní stále narůstala a počátkem našeho století převyšoval počet návštěvníků 20 000 ročně. Dodnes jsou Mariánské lázně jedny z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších míst naší země, ne-li Evropy.
Tábor – Žižka
Zeman Jan Žižka z Trocnova je považován za největšího českého válečníka a vojevůdce. Narodil se kolem roku 1370 do zemanské rodiny Řehoře a Jany. O prvních 40ti letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy. V těchto letech se pohyboval jako žoldnéř v několika zemích. Roku 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30. 7. 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně. V březnu byl donucen k ústupu z katolické Plzně a útočiště nalezl v nově osídleném městě Tábor. Při přesunu do Tábora svedl jednu z nejznámějších bitev u Sudoměře (25. 3.) s katolickými oddíly panské jízdy ze Strakonic a Písku, které se svojí nepočetnou hotovostí porazil.
Mariánské Lázně
Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Pro svou rozmanitost tvoří zdejší minerální vody základ lázeňské péče. V nejbližším okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem 40. Kolonády a altány zastřešující jednotlivé prameny dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru.
Tábor – znak
Město Tábor je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších jihočeských měst. Okresní město je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. V jeho historickém jádru města byla vyhlášena Městská památková rezervace. Po Českých Budějovicích je Tábor druhým největším jihočeským městem. Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem.
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 (1909-1914 suchá část jeskyně, 1920-1933 vodní plavba) pracovní skupinou profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Hloubka propasti je 138 metrů, rozměry půdorysné jsou 174 x 76 metrů.
Horská bouda Jelenka
Hradec Králové
Nejhezčí pohled na tohle překrásné historické město je z Bílé věže, která byla dostavěna v roce 1580. Statisícové město plné zeleně leží na soutoku řek Labe a Orlice. Bohatá historie města sahá hluboko do minulosti. Dokládá to první dochovaná písemná zmínka z roku 1225. Ve středověku byl Hradec Králové věnným městem českých královen, zalíbení v něm nalezly především Eliška Rejčka a Eliška Pomořanská. Od 14. století se stalo město s kompaktním renesančním historickým jádrem přirozeným, vojensky a politicky vlivným centrem regionu s vysokou úrovní vzdělanosti a kultury.
Karlovy Vary
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století často proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina jednou prý objevila díky náhodě horký pramen, kterému záhy přiřkl císař léčivou moc. O té se totiž sám na vlastní kůži přesvědčil. Díky vodě z pramene vyléčil svou zraněnou nohu. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. [Číst více…]
Štěpánka
Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Dokončena až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem r. 1847.