Kolonáda na Reistně je důkazem několika faktů, a to že se měli Lichtenštejnové rádi a navzájem se ctili; že peněz přece jenom neměli zas-až-tak moc, jak se povídá; a že slavný architekt Josef Hadmuth nebyl úplně geniální. Vyhlídkovou Kolonádu začal stavět Alois I. z Lichtenštejna, ale dokončil ji jeho mladší bratr Jan Josef I. Po bratrech i po otci se mu stýskalo, tak ji pojal jako vzpomínku. Na zdech je německy napsáno: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.“ Místní sochy Josefa Kliebera představují ctnosti a vlastnosti bývalých vládců.
Zatímco za Aloise šla práce jako po másle, v době Jana nejprve zpomalovala, a pak ustala úplně. Člověku se nechce věřit, že šlo o peníze. Ale právě proto, že Lichtenštejni odmítali vyhazovat za zbytečnosti, stali se svého času nejbohatším rodem v dnešním Česku. Architekt Joseph Hardmuth si byl svých schopností vědom a požadoval vysoké, často až přemrštěné odměny. Nakonec povolal kníže na stavbu stočlenné vojsko, ale to nepřineslo ani urychlení, ani zlevnění. K nedokončenému dílu přišel stavitel Josef Poppelack až v roce 1812 (tedy rok po zastavení), avšak pracovalo se tu ještě další čtyři roky.
Ne že by Reistna nebyla pěkná, ale o kladech architekta Hardmutha zrovna nesvědčí. Při jejím navrhování se hodně opičil po Gloriettě vídeňského Schönbrunnu. Už kníže Jan Josef se s ním hádal ohledně nedostatků projektu, což přispělo k přerušení stavby. O tom, že měl vladař v lecčem pravdu, svědčí zborcení některých částí Reistny.
Po vyvlastnění majetku Lichtenštejnů za totality se Kolonádě obdivu nedostalo. Kousek odsud protínala krajinu ostnatá „železná opona“, a tak si Reisna musela na otevření počkat do roku 1961. Z ochozu jde vidět na všechny světové strany: na severu jsou vinohrady obklopené Valtice a lednický park, na jihu rakouský Schattenberg, východní obzor zdobí Malé Karpaty a západní silueta Mikulova.
Více na webu: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/kolonada.php
