Cornštejn je zřícenina hradu, která se nachází za soutokem Dyje a Želetavky na ostrohu nad Vranovskou přehradou. Vybudován byl k zabezpečení moravsko-rakouské hranice a na posilu hradu Bítova, nacházejícího se nedaleko. V roce 1464 byl hrad obléhán vojskem krále Jiřího z Poděbrad, deset měsíců odolával a nakonec byl dobyt a rozbořen. [Číst více…]
Bítov
Hrad byl založen v 11. století na místě původního velkomoravského hradiště a to jako první z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu. První písemná zmínka o hradu Bítov pochází z roku 1061. Hrad byl založen na ostrožně na levém břehu říčky Želetavky. Byl členěn na tři části oddělené navzájem valy. Svým vzhledem se ještě příliš nelišil od starších hradišť. Bítov zaujal významné místo ve znojemském údělném knížectví a v zastavení postupu německé kolonizace na sever. [Číst více…]
Rabí
Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, jež se může pyšnit jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. [Číst více…]
Rabí
Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, jež se může pyšnit jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. [Číst více…]
Rabí
Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly. [Číst více…]
Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založený v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. [Číst více…]
Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založený v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. [Číst více…]
Kotnov
Pozůstatky gotického hradu, jehož viditelná věž Kotnov tvoří dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře. Později byl přestavěn na pivovar. Zakladatelem hradu a města Hradiště (předchůdce dnešního města Tábor) byl král Přemysl Otakar II.. Písemné prameny se o zdejším hradu zmiňují až k roku 1370, tehdy jako o majetku pánů z Ústí. V této době již ale městečko Hradiště neexistovalo. [Číst více…]
Strakonice
Nejvýznamnější a nejstarší památkou Strakonic je stejnojmenný hrad, který dnes stojí téměř v centru města na pravém břehu řeky Otavy. Jeho zajímavostí je nezvyklé spojení panského sídla s komendou johanitů. Na jižní straně areálu hradu stojí zmíněný klášter s kostelem svatého Prokopa, stavěným ve stylu kostela svatého Jakuba v Řezně (Německo).
Z městského opevnění se dochovaly do současnosti pozůstatky valů, na kterých jsou vybudovány tzv. Rennerovy sady s pozdně empírovým glorietem z roku 1837.
Strakonice
Okresní město Strakonice, město dudáků, leží na soutoku řeky Otavy s říčkou Volyňkou asi 45 km severozápadně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 393 m.
První zmínky o Strakonicích pocházejí již z počátku 13. století, kdy tu byl v letech 1220 – 1235 postaven hrad. Okolo roku 1300 byly městečkem. Tvořilo jej tzv. Dolní (někdy také Menší) město, které stávalo na ostrově v Otavě nedaleko soutoku s Volyňkou, a Horní město na levém břehu Otavy, jímž procházela tzv. Boubínská či Vimperská stezka. V Dolním městě stávala komenda johanitů, kteří se od roku 1242 postupně zmocňovali panství, až jej v roce 1402 získali celé. [Číst více…]