Jeskyně blanických rytířů se nachází v Rudce u Kunštátu. Před 80. lety zde byla uměle vyhloubena pískovcová jeskyně s jezdeckou sochou sv. Václava a se sochami blanických rytířů. Zajímavostí je, že jeskyně nebyla budována z úmyslu obrany či úschovy, ale vznikla jako svébytná galerie. Autorem soch je sochař-samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Prvním výtvorem autora byla socha T. G. Masaryka vytesaná v roce 1928. V té době to byla u nás největší socha vytesaná z jednoho kusu skály vysoká 10,5 metrů.
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 (1909-1914 suchá část jeskyně, 1920-1933 vodní plavba) pracovní skupinou profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Hloubka propasti je 138 metrů, rozměry půdorysné jsou 174 x 76 metrů.
Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938. [Číst více…]
Mladečské jeskyně
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 – 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetoněmeckým horským spolkem, do dnešní podoby je jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.