Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Běleč
Místní název BĚLEČ se vyskytuje nejčastěji tam, kde se dříve nacházely pusté a hluboké lesy. Historikové se shodují v tom, že vykácením takového lesa vzniklo místo světlé, tedy bílé a odtud název Běleč. V celých Čechách je asi šest obcí, které nesou toto jméno – například Běleč u Litně nedaleko Berouna, Běleč v jižních Čechách a také naše Běleč na Křivoklátsku.
Bohušov
Obec Bohušov leží ve středu Osoblažská, v údolí říčky Osoblahy, má 413 obyvatel. Obec je tvořena místními částmi Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice.K občanskému vybavení obce patří mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod, pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Velká pozornost se v obci věnuje podpoře cestovního ruchu. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky.
Borovany
Borovany (německy Forbes) jsou město ležící 17 km jihovýchodně od Českých Budějovic, asi 8 km severně od města Trhové Sviny. Mají zhruba 4 000 obyvatel a jejich katastrální území zaujímá rozlohu 4233 ha.
Boží Dar
Městu Boží Dar náleží minimálně jedno „Nej“. Je nejvýše položeným městem v České republice, jeho nadmořská výška čítá 1028 m n. m. Město Boží Dar leží v Karlovarském kraji na hranicích s Německem mezi Božídarským Špičákem a nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem. Město Boží Dar se také stalo 3. nejmenším městem v České republice.
Branná
Obec Branná – původně nazývaná – Goldenstein – Kolštejn vznikla při staré zemské cestě do Slezska. Poprvé je takto Kolštejn písemně doložen k roku 1282 a 1355. Původně zeměpanské území někdy po roce 1310 uchvátil Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel zdejšího hradu. Po čase byl Kolštejn ovšem znovu navrácen do královského komorního majetku a teprve od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. [Číst více…]
Břeclav
Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902.
Brno
Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi – jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely – sv. Petra a sv. Jakuba – se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů – dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. [Číst více…]
Broumov
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech – břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům – lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí – fojty. [Číst více…]
Čáslav
Čáslav se rozkládá v okrese Kutná Hora a za husitských válek byla velikou oporou reformního hnutí. Z kulturních či historických památek se zde nachází původně románský kostelík z doby kolem roku 1050, který tvoří sakristii dnešní hlavní čáslavské dominanty, kterou je kostel na náměstí, jehož lodě pocházejí ze 13. století. V podvěžním výklenku byly nalezeny pozůstatky Jana Žižky, které jsou dnes uloženy v barokní radnici. Do dnešní doby se zachovaly dlouhé úseky hradeb i s věží.
- 1
- 2
- 3
- …
- 22
- Další stránka »