Město Vysoké Mýto je situováno v okrese Ústí nad Orlicí a je jedním z nejzajímavějších míst celého regionu. Až do dnešní doby se nám dochovalo původní městské opevnění, jehož součástí je klášterská a vodárenská bašta, první ze století 15., druhá ze 13., dále Litomyšlská a Pražská brána ze 14. století a věž bývalé Chocenické brány nazývaná Karaska. [Číst více…]
Vyškov
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako „oppidum forense“ – osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. [Číst více…]
Volary
Jméno Volary se poprvé objevuje v roce 1359, kdy mezi prachatickými měšťany je uváděn Ondřej z Volar. Založení města souviselo s celkovou kolonizací Šumavy ve XIII. a XIV. století. Obyvatelé vzniklých sídel byli převážně Němci z Bavorska. Do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, od roku 1503 se majiteli města stali Rožmberkové, od roku 1600 císař Rudolf II a po roce 1719 Schwarzenberkové. Hlavním zdrojem příjmů, až do začátku 18. století, byl obchodní ruch na Zlaté stezce. Volary byly největší soumarské sídliště na české části prachatické větve Zlaté stezky a prožívaly velký rozmach. Sloužily jako místo odpočinku a přenocování soumarů, kteří na „nákladních“ koních dováželi po významné středověké dopravní cestě z Pasova do Prachatic sůl a jiné zboží. Trase stezky se přizpůsobil i ulicovitý tvar náměstí. Ve vrcholné době, v 16. století, tu bylo 13 hostinských, 4 kováři a sídlila tu řada soumarských rodin. Na přelomu 16. a 17. století využívali Volarští listiny Petra Voka, podle níž směli odebrat vozy s nákladem i koně kupcům, kteří se odchýlili z předepsaného směru stezky a vyhnuli se Volarům.
Volary
Objekt se nachází na Šumavě v klidné části města Volar, na Starém městě. Je nový, roubený, Alpského typu. Ve Volarech bydlívali Tyroláci a to před odsunem 1946. Těch památných objektů tohoto typu je tu více.
Více na webu: http://www.mestovolary.cz/
Vodňany
Město bylo založeno zřejmě ve druhé polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. v místech staré rybářské osady Vodná. Již roku 1336 byla obci udělena městská práva. V době husitských válek byly Vodňany jednou z největších husitských opor. V 15. století přispělo k rozvoji města rýžování zlata a zakládání dalších rybníků. Třicetiletá válka Vodňany značně poškodila a rozvoj města se zastavil. Neutěšenou hospodářskou situaci města zhoršil rozsáhlý požár, který zde vypukl v roce 1722. K novému rozvoji města došlo až v 19. století. Počátkem 20. století (1920) zde byla založena odborná rybářská škola.
[Číst více…]
Veselí nad Lužnicí
Velké Pavlovice – kaple sv. Urbana
„Víno a meruňky“, toto příznačné spojení s Velkými Pavlovicemi po staletí k sobě neodmyslitelně patří. Již první písemná zmínka starší více než 750 let (L.P.1252) hovoří o vinařství v Pavlovicích a této tradici je malé a krásné městečko na jihu Moravy stále věrné. Ale nejen víno a meruňky jsou jediným symbolem zdejšího kraje. Bohatý kulturní život, uchování folklorních tradic a přeměna v moderní městečko láká k návštěvě a prohlídce. [Číst více…]
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí patří k významným moravským městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, v těsné blízkosti dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přibližně na 145 km od Prahy. Roku 1990 bylo území histrického jádra města prohlášeno památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří Zámek Velké Meziříčí, kostel sv. Mikuláše, radnice, židovské synagogy a mnoho dalších.
Velké Karlovice
Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. [Číst více…]
Velká Bíteš
Původní osada byla založena kolem 12. století a první věrohodný písemný údaj svědčící o její existenci je dán letopočtem 1240. Charakter města získala již v průběhu 14. století a toto postavení bylo roku 1408 potvrzeno panem Lackem z Kravař za pomoc Bítešanů markraběti Joštovi při dobývání hradu Náměšti. Z té doby pochází také erb města, na němž je zobrazena polovina českého lva a moravské orlice na zlatomodrém poli. Středověk Bíteš obdařil výsadami, stala se hospodářským a správním střediskem rozsáhlého panství náměšťského. Na mapách byla uváděna jako opevněné město s kostelní tvrzí. Dobové prameny ji řadily do první desítky měst jihozápadní Moravy.