Západočeské město, ležící na řece Ohři, se vyznačuje především městským historickým jádrem a řadou dalších historických památek.
Město vzniklo v první polovině 13. století při starší osadě pod románským hradem.
Prohlédnout si můžete Chebský hrad, stojící na ostrohu nad řekou Ohří. Černá věž, která je součástí hradu, nabízí nádherný výhled na panorama města.
Další historické pamětihodnosti najdete převážně v městské památkové rezervaci, jsou to např. barokní radnice, farní kostel sv. Mikuláše z 13. – 15. století, špitální kostel sv. Bartoloměje z doby před r. 1400, který je dnes sídlem galerie, soubor kupeckých domů tzv. Špalíček a řadu gotických, barokních a renesančních domů. [Číst více…]
Uherské Hradiště
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]
Uherské Hradiště
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]
Opava
Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]
Opava
Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]
Opava
Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Čáslav
Čáslav se rozkládá v okrese Kutná Hora a za husitských válek byla velikou oporou reformního hnutí. Z kulturních či historických památek se zde nachází původně románský kostelík z doby kolem roku 1050, který tvoří sakristii dnešní hlavní čáslavské dominanty, kterou je kostel na náměstí, jehož lodě pocházejí ze 13. století. V podvěžním výklenku byly nalezeny pozůstatky Jana Žižky, které jsou dnes uloženy v barokní radnici. Do dnešní doby se zachovaly dlouhé úseky hradeb i s věží.
Olomouc
Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. [Číst více…]
Olomouc
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. [Číst více…]
Olomouc – pohled na město (věže)
O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- 22
- Další stránka »