Město Hranice leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m. Ta část Moravské brány, v níž leží Hranice, se nazývá Bečavská brána. Je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Město bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Již tento fakt způsobil, že město dominuje okolní krajině. [Číst více…]
Humpolec
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu „O zakládání měst v Čechách“ zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov „hon-pole“- tedy „zvláštnosti uprostřed lesů“.
Hustopeče
Hustopeče
Ivančice
Příhodná poloha v teplé kotlině jižní Moravy na soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné – a na důležité křižovatce historických obchodních cest vysvětluje dávné osídlení místa. Dokládají to nálezy z doby kamenné a bronzové.
Jablonec nad Nisou
Jablonecká radnice byla budována jako vícefunkční budova, která nebyla jen moderním sídlem městské správy, ale měla se stát společenským a kulturním centrem poskytujícím obyvatelům města další služby. Své kanceláře zde mělo několik důležitých firem, v parteru se nacházely obchody a byla zde provozována rozsáhlá pohostinství a jeden z největších biografů v tehdejším Československu. [Číst více…]
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou – divadlo
Jablonec nad Nisou s téměř 45 000 obyvateli je správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem Jizerských hor. První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k provozování obchodu.
Jablonec nad Nisou – dům Jany a Josefa V. Scheybalových
Od druhé poloviny 60. let minulého století obývali dům bývalé fary manželé Jana a Josef V. Scheybalovi. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem Jablonecka i Libereckého kraje. Věnovali se národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Vytvořili pozoruhodné umělecké sbírky a obsáhlou knihovnu. Josef V. Scheybal byl výborným kreslířem a talentovaným ilustrátorem. Díky němu a jeho manželce má Liberecký kraj obsáhlý vědecký a umělecký dokument zachycující jeho památky lidového umění, krajinu i přírodu.
Po smrti manželů připadl objekt městu, které se rozhodlo uctít jejich památku a zrekonstruovat dům nesoucí jejich jméno a odkaz.
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
- « Previous Page
- 1
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- 22
- Další stránka »