Tato 68 m vysoká příhradová věž vznikla z důvodu distribuce signálu mobilní sítě T-Mobile pro oblast Plzně. Zároveň byla na přání města Plzně ve výšce 23 m zřízena vyhlídková plošina na níž vede točité schodiště. Rozhledna měla být otevřena pro veřejnost již v době postavení, tedy v roce 2001. Byl však problém s výběrem provozovatele, až v roce 2003 se provozování ujal pan Alois Mach. Na konci roku 2005 byla však rozhledna uzavřena. V roce 2006 se provozování ujalo plzeňské gymnázium Františka Křižíka. Sylvánský vrch se nachází na okraji Plzně ve čtvrti Sylván, cca. 3,5 km SZ z centra města. Rozhledna je postavena ve výšce 403 m. n.m.
Osičina Vojenice
Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Drahoušek u Osečan
Jednoduchá konstrukce vkusně zapadla do okolního prostředí a po vystoupání 167 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 metrů. Odtud se vám otevře výhled do širého okolí. Drahoušek se nachází přibližně 300 metrů od parkoviště a samotná cesta je z Osečan poměrně dobře značena. Stačí se držet hlavní cesty a v případě pochyb se držet „napravo“. Zajímavostí rozhledny je skutečnost, že není z příjezdové cesty vidět.
Slovanka
Rozhledna Slovanka je nejstarší železná rozhledna v České republice. V roce 1887 ji společným úsilím vybudovaly tři sekce Německého horského spolku – jablonecká, janovská a hornokamenická. O místu pro postavení rozhledny rozhodl fakt, že majitel vrchu pan Seibt nabídl pozemek spolku bezplatně. Zbývalo tedy jen vybrat vhodný projekt. Nakonec zvítězil návrh zakoupit od vídeňské firmy Waagner jedenáctimetrovou litinovou konstrukci. Od myšlenky k realizaci nebylo tehdy daleko. Už za týden se konalo první stavební řízení. Během několika dnů postavil jediný zedník kamennou, 3 m vysokou podezdívku a následně byly na místo dopraveny litinové díly konstrukce, které byly sestaveny během 17 dní. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 14. srpna 1887,
Jiráskova chata Dobrošov
Nad obcí Dobrošov, ležícího nedaleko Náchoda, se vypíná stejnojmenný vyhlídkový vrch. Na něm byla v letech 1912-1914 postavena Jiráskova chata dle návrhu známého architekta D. Jurkoviče. Kousek od chaty stojí kříž připomínající oběti morové nákazy v roce 1713 a kamenný obelisk na památku padlým v první světové válce.
Bramberk
Bramberk je 21 metrů vysoká kamenná rozhledna na 787 m vysokém stejnojmenném postranním vrcholu kopce Krásný v maxovském hřebeni Jizerských hor. První, dřevěnou rozhlednu otevřela 4. 8. 1889 lučanská sekce Horského spolku. Nedaleko této třípatrové, 16 metrů vysoké věže byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Věž však bývala kvůli špatnému počasí a nedostatku financí často nepřístupná. Proto se tentýž spolek rozhodl vybudovat na témže místě rozhlednu novou. Autorem projektu kamenné věže byl jablonecký stavitel Robert Hemmrich. Nová rozhledna je 21 metrů vysoká žulová věž, na jejíž ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů a která byla slavnostně otevřena 16. června 1912. V červenci 2015 byla rozhledna prohlášena za kulturní památku.
Ostrava – věž Nové radnice
Jednoznačně nejlepší výhled na Ostravu a její nejširší zázemí, na Beskydy a dokonce i Jeseníky umožňuje věž Nové radnice v centru města. Dostavěna byla roku 1930 a patří k dominantám Ostravy. Na vyhlídkový ochoz – do výšky 73 metrů (věž měří celkem 86 metrů) – vás pohodlně vyveze výtah.
Poledník u Prášil
Vrch Poledník (1.315 m) leží asi 8 km severozápadně od Modravy a asi 12 km jihozápadně od Rejštejna na území okresu Klatovy nedaleko státních hranic České Republiky se Spolkovou republikou Německo.
Tento zajímavý vrchol se nacházel ve druhé polovině 20. století v tzv. hraničním pásmu a přístup na jeho vrchol nebyl možný. Veřejnosti byl zpřístupněn až po roce 1989 současně s oblastí nedaleko ležícího Prášilského jezera. Z výhledových míst na jeho úbočích jsou dobře vidět vrcholy Boubín a Sokol na české straně Šumavy a Luzný, Roklan a Javor na straně německé. Na vrcholu stojí rozhledna, která vznikla přestavbou původního vojenského objektu.
Oslednice u Telče
Před temným vrcholem Javořice, která je zároveň nejvyšší horou Vysočiny, leží rybníky obklopená Telč s kouzelným zámkem a pohádkovým náměstím. To, že odtud bude krásný výhled na město, tušil už dávno jistý Alois Kulhánek. Ten nechal v roce 1898 na Oslednici postavit 16 metrů vysokou dřevěnou věž, ze které se pocestní mohli rozhlédnout do kraje. Dřevo bohužel není materiálem věčným, a tak malou rozhlednu rozhlodal zub času. Na jejím místě zbyl pouze původní kříž ze železa, připevněný na velkém balvanu. Kámen už od roku 1885 symbolicky nahrazoval vršek 556,8 metrů vysokého kopce. Kdo kříž na balvan připevnil? To už dnes asi nezjistíme.
Pancíř u Železné Rudy
Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor (Grosser Arber – 1456 m) na německé straně. Za jasného počasí lze spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Původně zde stávala dřevěná rozhledna Rakouského turistického klubu z roku 1880. Po jejím zániku tady Klub českých turistů vystavěl podle projektu architekta Janovského chatu s terasou a rozhlednou. Chata Pancíř nesla dříve název Matušova – podle propagátora šumavské turistiky Jaroslava Matuše.