Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města.
Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek – Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem.
Lázek u Lanškrouna
První byla postavena roku 1912 metrů, její dřevěná věž byla vysoká 15 metrů a součástí byla též zastřešená vyhlídka a malá veranda v přízemí. Bohužel musela být po úmyslném poškození již po pouhých šesti letech provozu stržena. Roky byl Lázek bez rozhledny, avšak Klub českých turistů inicioval zrod nové. Na její vybudování byla uspořádána veřejná sbírka a veškeré snažení bylo korunováno úspěchem v podobě pětipatrové a dvacet metrů vysoké dřevěné rozhledny se střechou krytou šindelem a s 87 schody vedoucími k vyhlídkové plošině ležící ve výšce 17 metry. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1933.
Rozálka u Žamberka
V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky.
Plešivec u Abertam
Chata s 16 metrů vysokou rozhlednou byla na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 metrů, postavena v roce 1895. O tuto stavbu na Plešivci se zasloužil Spolek přátel přírody z Abertam. Dnešní vzhled celého objektu však není původní, neboť během let se chata rozrůstala, a tím rozhlednu poněkud zastínila. Rozhledna je stejně jako hotel otevřena po celý rok. Z rozhledny lze spatřit okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese.
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen ve 13. století údajně Děpoltem rodem Švihovských z Rýzmberka jako strážní hrad Všerubského průsmyku, kudy vedla stezka do bavorského Řezna. Roku 1448 hrad vyhořel a byl přestavěn. Potom byl hrad několikrát dobyt, naposledy v roce 1641 Švédové. V roce 1676 je již uváděn jako zřícenina. Ve třicátých letech 19. stol. hrad získal Jan Filip Stadion. Upravil okolí i samotný hrad a vytvořil hostinec. V roce 1848 nechal postavit věž s cimbuřím, která slouží návštěvníkům dodnes jako rozhledna. Pravidelně každý rok se v hradním amfiteátru pořádá tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně.
Stříbrník u Loun
Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun (či zkrátka Červeňák) je oblíbeným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na vrcholku totiž stojí jediná horská chata na Lounsku, a to Ejemova chata s rozhlednou, postavená roku 1910.
Petřín v Jablonci nad Nisou
Je součástí stejnojmenné restaurace v jižní části města zvané Vrkoslavice. Místo původně neslo pojmenování Nickelkoppe. Tento název prý vznikl podle jména jistého vrkoslavického občana, ševce Nickelschustera, který bydlel poblíž. Jeho domku se mezi lidmi s nadsázkou říkalo Nickelburg a kopci pak Nickelkoppe.
Tisovský vrch – Pajndl
Krušnohorskému údolí, v němž leží město Nejdek, vévodí zalesněný masiv Tisovského vrchu – Pajndlu (977 m). Z jeho vrcholu hrdě shlíží kamenná rozhledna. Půdorys stavby tvoří čtverec o straně dlouhé 5 metrů. Zdi věže dosahují síly 1,3 metru. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkovou galerii činí 18 metrů, což je více, než měří rozhledny na Klínovci a Plešivci. Na vyhlídkové plató vede točité schodiště o 114 žulových schodech. Platformu završuje 3 metry vysoký prosklený přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Celá stavba, od prahu vchodu až po špičku bleskosvodu, tedy měří 24 metrů.
Masarykova věž samostatnosti
Jednou z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m. a vytváří tak Hořicím hezkou a zdaleka viditelnou dominantu.
Tanvaldský Špičák
Rozhledna na výrazném vrchu Tanvaldský Špičák (831 m.n.m.) byla postavená roku 1909 a o rok později byla přistavena turistická chata s restaurací. Dnešní podoba objektu je z roku 1930. Vyhlídková věž nad chatou je vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Černou Studnici, Ještědský hřeben a města rozkládající se v údolí pod vrcholkem.