Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína patrně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží se zdmi o síle až 3,5 metrů. Věž se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Ve druhé polovině 14. a v 15. století byl hrad několikrát opravován a někdy před rokem 1362 zde Bohuslav vybudoval hradní kapli svatého Vavřince, která byla později zaklenuta sklípkovou klenbou. V 15. století se hradu zřejmě dotkly husitské války a byl zničen, proto se k roku 1454 v dědické smlouvě hovoří o pustém hradu. [Číst více…]
Boskovice
Přestože empírová podoba zámku Boskovice má původ ve dvacátých a třicátých letech minulého století, je nutné hledat kořeny této stavby o téměř půl druhého století dříve. V roce 1648 bylo boskovické panství předáno bratřím Karlu Františkovi, Oldřichu Deziderovi a Janu Bohuslavovi, svobodným pánům ze Zástřizl. Jan Bohuslav se svojí chotí Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl založili dominikánský klášter, jehož fundaci schválil roku 1684 král Leopold I. Stavba kláštera byla realizována na nezalesněné stráni zvané „Sychrov“ jižním směrem od tehdejšího města Boskovice v první polovině devadesátých let 17. století. Lze soudit, že v první etapě stavby byl vybudován kostel a samotný klášter byl stavěn až po úplném dokončení kostela. [Číst více…]
Brandýs nad Labem
Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]
Břeclav
Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902. Stavbu prováděla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera, stavební materiál tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny dodaly místní knížecí keramické závody.
Březnice
Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města. Více na webu. [Číst více…]
Bruntál
Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]
Bruntál – nádvoří
Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]
Buchlovice
Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. [Číst více…]
Bučovice
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. [Číst více…]
Bystřice pod Hostýnem
Podle dochovaných písemností byl bystřický zámek postaven v první polovině 15. století pány z Tvorkova. Je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré budovy ponechány a k nim se postupně přistavovaly nové, které lépe odpovídaly požadavkům na pohodlnější bydlení.