Původně městský hrad pánů z Kravař v nároží městských hradeb. Byl postaven před rokem 1380. Asi v roce 1427 se města zmocnil Jan Tovačovský z Cimburka a své nové sídlo rozšířil a opevnil. V první polovině 16. století v majetku pánů ze Žerotína. V letech 1533-58 raně renesanční přestavba. Od roku 1558 byl zámek majetkem města. [Číst více…]
Mikulov
Zámek stojí na Zámeckém vrchu v malebné krajině Pavlovských vrchů. Jeho předchůdcem bylo hradištní opevnění z druhé poloviny 11. stol.. Koncem 12. stol. patřil Mikulov pánům z Kounic, později jej vlastnili čeští králové. Ve 30. letech 13. stol. byla započata výstavba středověkého hradu. Jeho rozvoj pokračoval i za dalších majitelů, k nimž patřili i Lichtenštejnové. Ti zdokonalili hrad i předhradí, k věži přibyla další věž s branou. Hrad se stal nedobytnou pevností, neboť nepodlehl ani nátlaku husitů. Ditrichštejnové hrad renesančně přebudovali na zámek.
Po požáru v roce 1719 byl přestavěn barokně a později upraven klasicistně. V roce 1945 byl vypálen.
Valtice
Vinařské městečko ležící jihozápadně od Břeclavi, v blízkosti státní hranice s Rakouskem.
V 18. století bylo rezidenční sídlo Lichtenštejnů přebudováno na zámek, který patřil k nejmohutnějším stavbám raného baroka. V letech 1713-15 byl opět přebudován a v dnešní době se řadí k mimořádným památkám na našem území. Další stavbou, kterou můžete obdivovat, je kostel, který byl vystavěn v raně barokním stylu. Valtice se také mohou pochlubit střední zemědělskou školou, jejímž hlavním oborem je vinařství.
Slavkov u Brna
Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachovány pod severním traktem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří. Koncem l6. století, asi za Oldřicha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a mohutnou kruhovou věží. Fragmenty základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního křídla zámku. Více na webu. [Číst více…]
Vimperk
Z historických pramenů víme, že hrad byl založen v polovině 13. století na zemské stezce do Solnohradu jako královský hrad. Sídliště pod hradem vzniklo na přelomu 13. a 14. století. V roce 1467 za Petra Kaplíře ze Sulevic, majitele Vimperka, byla provedena stavebnlí úprava Vlčkovy věže a na severní straně bylo vybudováno předsunuté opevnění s velkou kruhovou věží nazývané Házelburk. V roce 1479 povýšil král Vladislav Jagellonský Vimperk na město.
Sokolov
Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.
Zbraslav
Bývalý klášter byl kdysi jedním z nejvýznamnějších v Čechách. Původně zde byl lovecký dvůr – oblíbené to místo krále Václava II, který ho roku 1292 pod názvem Aula Regia založil. Chrám P. Marie byl určen k ukládání ostatků přemyslovské královské rodiny. Roku 1420 byl honosný chrám vydrancován a vypálen husitskými vojsky. Obnoven byl za čas, ale bez kostela. V době 30 leté války byl znovu vypleněn, tentokrát císařskými i švédskými vojsky. V roce 1709-39 byl přestavěn J.B.Santinim a F.M.Kaňkou ve slohu vrcholného baroka. [Číst více…]
Ratibořice
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové „Babička“, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu.
[Číst více…]
Náměšť nad Oslavou
Zámek stojí na zalesněném kopci nad levým břehem řeky Oslavy. Zámek je dominantou města Náměšti nad Oslavou, nacházejícího se na Třebíčsku v kraji Vysočina. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě z roku 1760 s plastikami sfing a tzv. hodinovou věží. V severozápadním rohu nepravidelného prvního nádvoří stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Vlastní zámek, obklopující druhé nádvoří, má podobu italských kastelů. Velmi cenná je rozsáhlá sbírka gobelínů z 16. – 19. století. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Roste zde mnoho třistaletých mohutných dubů, skutečným králem je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě.
Manětín
Barokní zámek Manětín se nachází v Plzeňském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámecká expozice představuje barokní mobiliář a unikátní soubor obrazů zámeckého služebnictva z počátku 18. století. Před zámkem je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou barokní zahradu. Budova zámku je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. [Číst více…]