Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale za to ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma.
Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseku u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Šumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně.
Smrtí Václavovou zůstal hrad v držení Lobkoviců. Jelikož došlo při obléhání k poboření i částečnému vypálení hradu, vyžadoval opravy a stavbu nového opevnění. Proto byla postavena na východě půlkruhová a vpředu čtverhranná bašta se zaoblenými rohy. Svah k Prunéřovskému potoku byl vyrovnán sklepem, předhradí dostalo nové opevnění, byla také postavena čtverhranná věž s branou, přístupnou po padacím mostě a palác byl rozšířen až ke kapli s jejíž tribunou se spoji schodištěm o síle zdi. Po smrti Mikuláše r. 1435 pokračoval v přestavbě hradu jeho syn Mikuláš II., který získal v krátkém čase veliké jmění a r. 1459 povýšení do panského stavu. V r. 1452 položil Mikuláš II. první základy ke stavbě budoucího františkánského kláštera v Kadani,Františkánský klášter v Kadani kde byl r. 1462 také pohřben. Po Mikuláši II. zůstali čtyři nezletilí synové a tak se správy hradu ujal jeho bratr Jan Popel, který tu hospodařil až do r. 1466, kdy dosáhl nejstarší ze synů Jan 16 let. Ostatní bratři se panství ujali v r. 1478 a r. 1490 se o dědictví podělili, jen Hasištejn zůstal společný. Trvale však tu sídlil jen nejmladší z nich, později známý humanista a básník, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Až do r. 1491 hodně cestoval, Itálie, Řecko, Palestina, Egypt a po návratu se chtěl věnovat církevní dráze. Když se však nestal, jak doufal, olomouckým biskupem, vrátil se r. 1503 trvale na Hasištejn, kde se věnoval svým zálibám, knihám, správě statků a přestavbě hradu.
Vladislavská doba přinesla významný pokrok v dělostřelbě a tak Bohuslav uznal, že staré hradní opevnění už nestačí. Starší parkanové bašty dal doplnit dvěma otevřenými patrovými věžemi s dělovými střílnami, čelo hradu bylo zajištěno dalším užším předhradím, uzavřeným na severu příkopem a hradební zdí. Prostor před hradem se tak zúžil a aby bylo možno napadnout nepřítele i z týlu, byla na výšině proti hradu postavena samostatná pevnost s valy a příkopy. Uprostřed na nejvyšším místě byla postavena nová okrouhlá věž, opatřená dělovými střílnami a vstupem v 1. patře.
Po bezdětné Bohuslavově smrti začal hrad chátrat, bratři si panství rozdělili, ale většinu z něj do r. 1606 získala konfiskací královská komora. Když se o hrad nikdo nestaral, stal se po svém zániku vydatným zdrojem stavebního materiálu pro okolní osadníky.
Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Hospoda ze seriálu 30 případů majora Zemana Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu.
Avšak nic nevydrží věčně, a tak restaurace v 70. letech do základů vyhořela.
Více na webu: http://www.hasistejn.cz/
