První písemná zmínka o tvrzi Stará je z roku 1340 v závěti Arnošta ze Staré. V ní věnuje tvrz i s přilehlými vesnicemi a pozemky své manželce Adličce. Páni ze Staré byli tehdy nejvýznamnějším rodem v okolí. Arnošt byl hejtmanem v Kladsku a jeho rodovým sídlem byla právě tvrz Stará. Zde se také pravděpodobně narodil jeho syn, budoucí první arcibiskup pražský – Arnošt z Pardubic.
Roku 1567 Starou koupil Kryštof Popel z Lobkovic, majitel sousedního panství Kost, člen dvorské válečné rady a rytíř Řádu zlatého rouna. Jeho dcera Uršula přinesla hrad věnem Jiřímu Pruskovskému z Pruskova, komorníku čtyř habsburských císařů. Roku 1573 Pruskovští začali s přestavbou původní gotické tvrze na renesanční zámek, největší a nejkrásnější stavbu celého kraje.
Roku 1628 zámek kupuje Albrecht z Valdštejna. Tento vynikající vojevůdce a ekonom po Bílé hoře získal část majetku okolní šlechty, která se zúčastnila proti habsburského odboje. Celému Valdštejnovu území se za jeho doby říkalo terra felix – šťastná země, protože Valdštejn zajistil jeho prosperitu a klidný vývoj. Organizoval zde výrobu pro potřeby své armády, chránil území před průtahy a pobytem vojsk. Zdejší panství spravoval prostřednictvím svého synovce.
Po Valdštejnově zavraždění přichází na Staré Hrady rod Schliků. Ti zakládají fideikomisní panství Kopidlno – Staré Hrady. Hlavními sídly Schliků byly upravené zámky v Kopidlně a v Jičíněvsi a starohradský zámek byl jen hospodářským centrem panství. Byl zde panský dvůr, konírny, špejchar a pivovar. Po roce 1800 došlo vlivem nedostatečné údržby k sesutí gotického křídla. Roku 1811 byly provedeny zednickým mistrem Pelikánem alespoň zabezpečovací práce na zámku. Jeho jméno a letopočet se nachází nad vchodem do zámku, spolu se schlikovským znakem mezi chybějícími bustami císařů Ferdinanda I., a Maxmiliána II. (uvnitř zámku). Posledním mužským potomkem kopidlňské větve Schliků byl Ervín František Schlik. Po jeho smrti se rozpoutal spor o toto panství. Ten nakonec vyhrála rodina Weissenwolfů.
Po roku 1945 se stal zámek majetkem československého státu.
Od roku 1969 má na Starých Hradech své sídlo Literární archiv Památníku národního písemnictví. Jsou tu depozitáře, studovny a ubytovna pro badatele. Přístupné pro veřejnost jsou pracovny J.Vrchlického, El. Krásnohorské a Al. Jiráska.
Od r. 1994 přešlo oddělením obce Staré Hrady od Libáně vlastnictví areálu hradu a zámku na obec Staré Hrady. Postupem doby bylo jasné, že peníze z pronájmu PNP na opravy a údržbu objektu nestačí. To bylo hlavním důvodem, proč se obec rozhodla objekt prodat. A tak mají Staré Hrady od poloviny r. 2007 nového majitele, manžele Sukovi.
Více na webu: http://www.starehrady.cz/
