Jičín se nachází asi 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého Ráje. Původní sídlo vzniklo kolem roku 1300 v místech dnešního Starého Města. Jičín byl budován kolem pravidelného obdélníkového náměstí se šachovnicovou sítí ulic. V minulosti bylo město chráněno hradbami se zesílenými baštami a obklopeno příkopem. Části opevnění jsou dodnes dochovány po celém obvodu historického středu města. Největší rozmach město zažilo za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Albrecht dal Jičín velkoryse přestavět a dokonce zde razil vlastní mince. Do dnešní doby si město zachovalo historický ráz a jeho návštěva zanechá nezapomenutelný zážitek. Historické centrum města tvoří náměstí, které je ze všech stran lemováno podloubím.
Svůj název Jičín pravděpodobně získal tím, že patřil královně Jitce (Jitčino město – Jičín). Dnes je Jičín městskou památkovou rezervací, ve městě i jeho okolí najdeme řadu historických památek. Z turistického hlediska je výchozí branou do Českého ráje a do Prachovských skal. Malí návštěvníci mají město Jičín spojeno s pohádkovou postavou loupežníka Rumcajse.
Malebné, historické, ale i moderní a dynamické – všechny tyto i další přívlastky vystihují rozlohou i počtem 17 tis. obyvatel nevelké město Jičín. Díky své poloze v půvabné krajině Jičínské pahorkatiny, která je přirozeným vstupem do překrásné oblasti Čech, je také často nazýván branou do Českého ráje. Historicky se jedná po nepříliš vzdálených Krkonoších o druhou turisticky významnou oblast Čech, i dnes známou jako jedna z mála oblastí i v cizině.
Díky úrodné půdě a dalším příznivým podmínkám byla tato krajina s různou intenzitou osídlena již v průběhu celého pravěku, Jičínsko rovněž patří mezi oblasti s nejstarším slovanským osídlením.
Samotné město Jičín bylo založeno na půdě královských statků v rozmezí let 1297 – 1304, zakládací listina se však nedochovala. Od poloviny 14. století pak jeho dějiny utvářelo až do 20. století několik šlechtických rodů, nejvýznamnějšími z nich v době předbělohorské byli Vartenberkové, Trčkové z Lípy a Smiřičtí.
Nejvýraznější přeměna z původně dřevěného ve výstavné kamenné město proběhla v době, kdy se město stalo majetkem ctižádostivého vojevůdce a politika počátku 17. století Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Umístěním úřadů, manufaktur a škol z něj učinil rezidenční sídlo a hospodářské centrum svého frýdlantského vévodství a přirozeně se snažil, aby celé jeho území bylo uchráněno válečných hrůz. Odtud také pochází název Terra felix, neboli Štastná země. Valdštejnovy ambiciozní plány nebyly díky jeho násilné smrti v roce 1634 kompletně dokončeny, přesto se město dodnes pyšní realizovanou koncepcí a objekty jeho italských architektů. Je rovněž součástí vzácné evropsky ojedinělé barokní krajinné kompozice, což dodnes rozhodujícím způsobem určuje jeho charakter.
Pro vzácný komplex dochovaných památek vysoké historické a umělecké hodnoty bylo historické jádro města vyhlášeno již v polovině minulého století městskou památkovou rezervací. I proto mohou návštěvníci obdivovat krásné na svoji dobu přímo velkolepé náměstí s podloubím a mnoha historickými domy, které zdobí především barokní zámek, propojený krytým schodištěm s kostelem sv. Jakuba Většího. Dominantu pak tvoří oblíbené vyhlídkové místo Valdická brána, na opačné straně náměstí pak najdeme kostel sv. Ignáce v těsné blízkosti další valdštejnské památky – jezuitské koleje. Nedílnou součástí již zmíněné krajinné kompozice je letohrádek Valdštejnská lodžie s parkem Libosadem, kterou s centrem města spojuje čtyřřadá lipová alej.
Do evropské historie se Jičín zapsal ještě dvakrát v 19. století. V roce 1813 se na jičínském zámku v tzv. konferenčním salonku sešli představitelé tzv. protinapoleonské koalice. První výsledky těchto jednání, která probíhala i v Jičíně, se projevily již 16. – 19. října 1813 v bitvě u Lipska, kdy byl Napoleon poražen a zachránil se pouze se zbytky svého vojska. Naučná stezka připomíná jednu z nejtragičtějších událostí v dějinách města, kdy 26. června 1866 se zde odehrála bitva rakouské a pruské armády, ve které zahynulo okolo 6 tisíc lidí. Stala se významným mezníkem celé války.
Významné osobnosti Jičína
Václav Čtvrtek (1911 – 1976)
Spisovatel, jehož dílo je věnováno především dětem. V době 1. svět. války žil u dědečka v Jičíně a tento pobyt ovlivnil jeho pozdější literární tvorbu. Nejznámější Čtvrtkovou literární postavou je loupežník Rumcajs, který žije v lese Řáholci u Jičína. Čestný občan města Jičína.
Radek Pilař (1931 – 1993)
Malíř, ilustrátor, otec výtvarné podoby loupežníka Rumcajse a dalších pohádkových postaviček V. Čtvrtka.
Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)
Básník, historik, sběratel lidové slovesnosti a pohádek, archivář hlavního města Prahy. Spolupracoval s F. Palackým. Narodil se v Miletíně, kde prožil i dětství. Rodný kraj je inspirací i v jeho pozdější literární činnosti.
Josef Bohuslav Foerster (1859 – 1951)
Hudební skladatel, národní umělec. Jeho předkové pocházeli z Osenic. V Jičíně býval Foerster častým hostem a zdejšímu hudebnímu spolku věnoval i jedno ze svých děl – Jičínskou suitu.
Josef Štefan Kubín (1864 – 1965)
Folklorista, spisovatel, středoškolský profesor. Narodil se v Jičíně, studoval zdejší gymnázium. Sběratel pohádek, povídek, písní a nářečí. Postavy a reálie rodného města zpodobnil v cyklu Jičínských rapsodií.
Stanislav Rudolf (1932) spisovatel, redaktor, učitel. Narodil se v Jičíně, zde také studoval na gymnáziu. Dětství prožil v Železnici, která je dějištěm některých jeho románů. Čestný občan obce Svatojánský Újezd a města Železnice.
Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634)
Český šlechtic a vojevůdce, vévoda frýdlantský a meklenburský. Chtěl udělat Jičín hlavním městem svého rozsáhlého panství, z jeho podnětu došlo k velkorysému urbanistickému rozkvětu města.
Více na webu: http://www.jicin.org/
