Město Netolice leží ve zvlněné krajině obklopené rybníky, v šumavském podhůří v nadmořské výšce 427 m, zhruba na poloviční cestě z metropole jižních Čech, Českých Budějovic, do Prachatic.
O starobylosti osídlení svědčí množství mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících ještě z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zřejmě již v 8. století, kmen obyvatel Netolici je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech.
Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že mělo „na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Důdleby, Netolice“. Po vyvraždění Slavníkovců 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu Přemyslovců. Díky strategické poloze na křižovatce důležitých obchodních stezek z jižních oblastí a Pasova do nitra české kotliny se netolické hradiště na vrchu sv. Ján stalo důležitým obchodním a správním centrem celého kraje, kde sídlil knížecí správce. Poprvé se připomíná v roce 1167 Nemoj. Původní trhová osada vznikla v podhradí kolem kostela sv. Václava. V nedávné době se zde archeologům podařilo najít i zbytky hradeb. Po založení Zlaté Koruny králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století přešly Netolice do majetku tohoto cisterciáckého kláštera. Jižně od původní trhové osady s kostelem sv. Václava bylo založeno nové město s rozsáhlým, téměř hektarovým náměstím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli zničili Vítkovci klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu.
V čele městské samosprávy stál rychtář, který se uvádí poprvé v písemných pramenech roku 1317. Nejstarší užití městského znaku na pečetích se zachovalo z roku 1326. Husitských válek se někteří Netoličtí aktivně účastnili na straně husitů. Zvláště při tažení Jana Žižky roku 1420 proti klášteru Zlatá Koruna a Prachaticím, které monopolně ovládaly výnosný obchod se solí, byla záminkou snaha zbavit se konkurence. O rok později byl husity zničen i rožmberský strážní hrad Poděhusy nedaleko Netolic. Roku 1468 král Jiří z Poděbrad udělil městu výroční trh na den sv. Václava. Celkem mělo město právo čtyř výročních trhů. V témže roce obsadil město a vytvořil zde svou základnu známý válečník rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec. Začátkem 16. století připadlo město rodu Rožmberků. V druhé polovině 16. století došlo k jedné podstatné změně v okolí Netolic. Nedaleko města stál dvůr Leptáč, který byl majetkem známého stavitele rybníků a rožmberského správce Jakuba Krčína z Jelčan. Vladař Vilém z Rožmberka s ním tvrz vyměnil za Sedlčany a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesanční lovecký zámeček Kratochvíli, kolem kterého byla zřízena rozsáhlá obora pro zvěř. V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberků Petr Vok.
V největším rozkvětu postihla město krutá rána: za třicetileté války, v roce 1619, bylo dobyto a vypáleno císařským vojskem generála Dampierra. Ze 143 domů bylo spáleno 107, včetně kostela Panny Marie, a obyvatelstvo bylo povražděno. Z tohoto neštěstí se město vzpamatovávalo jen pomalu. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1799 Schwarzenberkové. Na unikátním zobrazení města z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno náměstí a domy s dřevěným loubím. Dřevěné domy v zástavbě malého města mají ještě mnoho společných prvků s nejstaršími venkovskými objekty. Novodobý rozkvět města nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železniční trať atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního úřadu a soudu.
Významnou roli v hospodářském životě hrály již od středověku netolické trhy. Díky poloze na křižovatce obchodních cest, rozhraní Šumavy a zbudovských Blat, části Českobudějovické pánve, bylo město významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavně s koňmi a dobytkem. Například ještě před druhou světovou válkou zde bývalo najednou až 3000 kusů dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo téměř třicet trhových hospod. V roce 1945 osvobodila město 26. pěší divize armády Spojených států. Byla zde podepsána i dohoda o demarkační čáře mezi americkou a Rudou armádou.
V poválečném období se rozvíjela především oblast zemědělské i průmyslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníkářství, chov koní a pekařství, kterým jsou věnovány samostatné stránky.
Více na webu: http://www.netolice.cz/
