Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor, mezi lázeňskými městy Karlovými Vary a Jáchymovem. Historické centrum je staré 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Kolem něj byla začátkem 13. století postavena malá osada, jejíž založení připisují historici Slávkovi z rodu Hrabišiců. Původní název Ostrova, Zlaukowerde, se později změnil na Schlackenwerth, tedy Slávkův Ostrov. Tehdy to bylo pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Vedla tudy také stará obchodní stezka.
Dnešní podobu starého Ostrova určily především stavební úpravy po rozsáhlých požárech, poslední byl v roce 1866. Přemysl Otakar II. začlenil město mezi královská komorní města, a od 15. století je vlastnili hrabata Šlikové. Roku 1625 získal Ostrov vojevůdce císařských vojsk Julius Heinrich, vévoda Sasko-Lauenburský. Přestavba Šlikovského zámku, rozlehlý zámecký park, pohřební kaple rodu a piaristický klášter jsou svědectvím jeho velkorysé stavební koncepce. Syn Julius František pak dokončil velkolepou kompozici zámeckého parku, nazývaného Osmým divemsvěta,stavbou Letohrádku v jeho centru.
V 19. století patřil Ostrov císařskému rodu Habsburků, velkovévodům z Toskány, a to až do roku 1918. Dvacáté století znamenalo počátky průmyslového rozvoje města – byla zde huť, továrna na lepenku a porcelánka s výrobou luxusního porcelánu značky Puls. Byla zavedena elektřina, postavena silnice a železnice. Po nuceném odchodu českýchobyvatel se v roce 1939 změnil ostrovský zámek v koncentrační tábor.
Po válce 1945 nastal příliv nových českých obyvatel, a těžba uranové rudy v blízkém Jáchymově vyvolala rozsáhlou výstavbu bytů, jeslí, školek a škol. Začátkem padesátých let vznikl kulturní dům, jedna z typických staveb takzvané Sorely, unikátního stavebního stylu. Ostrov byl po mnoho let věkovým složením obyvatel druhým nejmladším městem v republice.
Více na webu: http://ostrov.cz/
