V prostorách hradu a zámku sídlí Městské muzeum Polná je otevřený depozitář nábytku, síň rodáků a zejména expozice „Legie a vznik Československa“, jejíž dominantou je vagón – tzv. „těpluška“, s nímž cestovali legionáři přes Rusko po Transibiřské magistrále do Vladivostoku.
Hrad založili páni z Polné, kteří region kolonizovali, dalšími významnými majiteli byli: páni z Lipé, páni z Pirkenštejna, páni z Kunštátu, Trčkové z Lípy, páni z Hradce, Žejdlicové ze Šenfeldu a páni z Ditrichštejna.
Raně gotický hrad (poprvé doložen roku 1254) vybudovali v polovině 13. století páni z Polné na ostrohu chráněném na západě, severu a východě rybníky. K úpravám hradu došlo ve 14. století, kdy náležel pánům z Lipé a později pánům z Pirkenštejna. Za vlády pánů z Kunštátu v letech 1464 – 1515 došlo k pozdně gotické přestavbě. Hrad se tehdy skládal z předhradí (jižní část areálu) a vlastního hradu obklopeného hradbou. V severozápadním areálu vlastního hradu vznikl pozdně gotický trojpodlažní palác. V roce 1584 hrad za pánů z Hradce vyhořel. Ihned po požáru byl původní hradní palác přestavěn v renesanční zámek, nově bylo vystavěno jižní křídlo paláce a k severní části východní hradby byla přistavěna renesanční hospodářská budova (tzv. Hradecký dům).
V roce 1623 získali polenský zámek Ditrichštejnové, kterým náležel až do roku 1864. Ještě v roce 1623 upravili vstupní bránu předhradí a pravděpodobně i jeho opevnění. V 2. polovině 17. století bylo upraveno nádvoří vlastního hradu, přistavěna hospodářská budova, v ní zřízen průjezd opatřený ditrichštejnským erbem, uprostřed nádvoří byla v roce 1693 zřízena kašna. Celý hradní areál sloužil jako byty úředníků a sídlo správy panství. V roce 1794 hrad vyhořel. Ditrichštejnové již neměli zájem o jeho opravu, sídlo úřadů bylo přeloženo do přibyslavského zámku, 3. patro paláce bylo zbořeno a zbytek jen provizorně zastřešen. Torzo zámku pak bylo pronajímáno jako byty a sloužilo též jako skladiště. V roce 1922 získalo zámek město Polná.
Více na webu: http://www.muzeum-polna.cz/inpage/hrad-a-zamek/
