Zámek s vysokou štíhlou věží tvoří dominantu nejen Průhonicím, ale i širokému okolí. Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889 – 1894 přestavbu zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance. Hraběti učarovalo členité a malebné údolí Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku na 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo. Dal vybudovat na 40 km cest. S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinium. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.
V zámku jsou plastiky Celty Kloučka, vnější i vnitřní fresky jsou od Hanuše Schwaigra. Kašna na malém nádvoří je imitací kašny na Malém náměstí v Praze. Zámek je zevnitř veřejnosti nepřístupný. Slouží především vědeckým účelům Botanického ústavu Akademie věd ČR a Národnímu muzeu, jeho Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea.
V zámku je však instalována stálá výstava o Silva Taroucovi, historii zámku a parku, veřejnosti je volně přístupná v návštěvní době platné pro celý park.
Webová stránka: http://www.zamekpruhonice.cz/
