Dominantou města Rosice je zámek na kopci. Poloha sama svědčí o původně obranném charakteru objektu, který byl později přestavěn.
Rosice, v 15. století poddanské město, později městys, byly roku 1907 povýšeny císařem Františkem I. na město a byl jim udělen městský znak. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století.
Prvními známými majiteli byli Bohuš a Hartman z Rosic, připomínaní na listině z roku 1259. Ve 14. a první polovině 15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, kteří měli ve znaku stříbrnou štiku v červeném poli. Prvním z nich byl Hecht z Rosic kolem roku 1321. Jeho nejstarší syn Petr, který byl nejvyšším purkrabím hradu Vranova, vykoupil většinu podílů na Rosicích od svých bratrů. Petrovi synové Znata a Jošt zasedali na panském soudě. Jošt Hecht z Rosic byl nejvyšším sudím, podkomořím a purkrabím na Veveří. Posledním tohoto rodu byl Václav, který též zastával úřad purkrabího na Veveří. Po nich držel panství kníže Přemek, ale už roku 1464 je prodal Hynkovi z Kukvic. Za působení pánů z Kukvic byl hrad značně poškozen husitskými válkami, po jejich ukončení byl opět opraven. Počátkem 16. století koupila hrad od Kateřiny z Kukvic Bohunka z Pernštejna. Její manžel, Dobeš Černohorský z Boskovic, spravoval úřad nejvyššího sudího a později úřad zemského hejtmana na Moravě. Zemřel roku 1540 v Rosicích.
Po Bohunce z Pernštejna získali Rosice dědictvím páni z Lipé. Za Petrolda z Lipé došlo pravděpodobně k zahájení přestavby hradu na zámek.
Roku 1562 koupil zámek Jan starší ze Žerotína, který užíval Rosice jako své druhé sídlo. Jeho hlavním sídlem byla Náměšť. Zemřel 28.2.1583 a Rosice po něm zdědil jeho syn Karel starší ze Žerotína. Ten se roku 1588 oženil s Barborou Krajířovou z Krajku a Rosický zámek byl tehdy jeho hlavním sídlem.
Žerotínové provedli celou přestavbu na renesanční zámek a důsledně odstranili všechny vnější znaky gotického hradu.
Po bitvě na Bílé hoře spravoval rosické panství Žerotínův úředník Ondřej Číhal Krhovský.
V důsledku protireformačních nařízení prodal Karel starší ze Žerotína v roce 1628 celé panství Albrechtu z Valdštejna, který je hned následujícího roku prodal hraběti Janovi Baptistovi z Werdenberka. Wenderberkové později pronajali Rosice Josefu Kryštofu Scharrerovi z Frisenecku, ten v roce 1668 v Rosicích umírá. Roku 1684 pronajali potomci hrabat z Werdenberku rosické panství Jiřímu Rupertovi Hausperskému z Fanalu. Ten dal mimo jiné vystavět kapli Nejsvětější Trojice.
Posledním majitelem z tohoto rodu byl Jan Nepomuk Hausperský z Fanalu. Po jeho smrti roku 1791 zdědila Rosice jeho manželka Marie Anna rozená hraběnka Ugarte. Panství odkázala svému vnukovi Maxmiliánu hraběti Ugarte. Josef hrabě Ugarte prodal Rosice roku 1844 Jiřímu a Janovi svobodným pánům Sinům.
Po smrti Šimona Jiřího ze Sinu zdědila Rosice jeho dcera Helena. Roku 1880 se sloučily Rosice s Pendorfem. Od Heleny Ypsilanti koupil roku 1881 rosické panství Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth. Po jeho smrti zde zůstává jeho manželka Klára. Po ní dědí Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, jenž si roku 19O5 změnil jméno na de Forest. Tomuto majiteli bylo po vzniku ČSR v rámci první pozemkové reformy rosické panství zestátněno.
Webová stránka: http://zamek.rosice.cz/